Ruský vliv v ČR je třeba dobře zmapovat a pomocí sankcí a zákonů výrazně omezit, shodují se experti

Ruský vliv v ČR je třeba dobře zmapovat a pomocí sankcí a zákonů výrazně omezit, shodují se experti

Sdílet: 24. 03. 2022

Evropské země včetně Česka v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavádějí ekonomické sankce proti Rusku. To je podle expertů dobrou příležitostí pro řešení omezení ruského vlivu v Česku. Kromě podniknutí bezprostředních kroků, jako je zmrazení majetků ruských oligarchů, je podle nich třeba důsledněji využívat a zlepšovat stávající systémové nástroje, například zákon proti praní špinavých peněz, a zavést i nástroje nové, zejména Magnitského zákon.

Foto: ČTK

Podle členské organizace Rekonstrukce státu, Datlab Institutu, existuje v ČR 20 712 subjektů s vysokým rizikem napojení na Rusko či Bělorusko, přičemž zhruba 81 českých firem má určitou vazbu na některý subjekt ze sankčních seznamů (EU, USA). Podle expertů je potřeba sestavit co možná nejúplnější seznam firem s ruským vlivem a zmapovat movitý i nemovitý majetek, který by měl být předmětem sankcí. V tomto procesu by klíčovou roli měly sehrát především Finanční analytický úřad a zpravodajské služby, je to však příležitost i pro investigativní novináře a širší občanskou společnost.

Jedním z hlavních sankčních nástrojů, které by měla ČR proti osobám či orgánům spjatých s ruskou agresí na Ukrajině aplikovat, je zmrazení jejich majetku. Tím se rozumí znepřístupnění majetků a výnosů z nich sankcionovaným subjektům, a to po dobu trvání mezinárodních sankcí jako takových nebo vůči dané osobě.
Lukáš Kraus vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu

Samotné zmrazení majetku ještě ale nezaručuje, že se sankcionované osoby nebudou moci ucházet o veřejné peníze. Proto je třeba uskutečnit legislativní kroky, které by je mohly odstřihnout od přísunu veřejných prostředků, tedy zejména veřejných zakázek, investičních pobídek, dotací či daňových úlev.

Systémové posilování odolnosti ČR vůči vlivům nedemokratických režimů 

Po akčních krocích vedoucích k rychlému uvalení sankcí je třeba posílit nástroje, které už k mapování vlivu máme, a také zavést některé nové. V prvním případě jde především o zákon o evidenci skutečných majitelů a také zákon o praní špinavých peněz. „Oba zákony nám dávají poměrně silné nástroje, jak můžeme kontrolovat finanční vlivy v Česku. Problém je, že nejsou dostatečně využívané. Banky nebo realitní makléři například mohou požadovat důsledné doložení původu peněz, které člověk přinese v hotovosti v kufříku, často to ale nedělají. Věříme, že v kontextu ruské agrese v tom budou aktivnější,” říká Lukáš Kraus, vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu.

Experti doporučují zavést tato dlouhodobá opatření:

1. Schválení tzv. Magnitského zákona, který by zavedl sankční mechanismus na osoby, které se dopouštějí zásadního porušování lidských práv nebo praní špinavých peněz se zahraničně-politickými důsledky ve prospěch diktátorských režimů.

2. Schválení zákona o evidenci skutečných zahraničních majitelů nemovitostí, který by ukládal zahraničním subjektům povinnost oznámit, kdo je "skutečným majitelem", tedy osobou, která v konečném důsledku nemovitost vlastní nebo ovládá.

3. Důsledná novelizace zákona o evidenci skutečných majitelů a další posílení kvality údajů v evidenci tak, aby se na ně dalo spolehnout - je potřeba posilovat požadavky na doložení vlastnických struktur firem.

4. Odstřižení firem z daňových rájů od veřejných peněz. Jedno procento nejbohatších Rusů vlastní majetek v hodnotě téměř poloviny veškerého bohatství ruských domácností, přičemž většina tohoto majetku je spravována přes offshorové firmy.

5. Efektivní využívání a přiměřené posilování stávajících nedostatečných kapacit státu v boji proti praní špinavých peněz.

6. Zavedení pravidel pro transparentní lobbování pro zamezení nežádoucího vměšování osob spjatých s nedemokratickými režimy.

Garanti doporučení:

Lukáš Kraus, Rekonstrukce státu

Jiří Skuhrovec, Datlab Institut

Jakub Janda, Evropské hodnoty

Petra Adolfová, Lexperanto

Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky

Kamil Kouba, AML academy

Sdílet: