Česko zřejmě čekají velké výzvy. Na podzim bude gradovat inflační a energetická krize, pokračovat válka na Ukrajině a pravděpodobně znovu udeří covid. Stát proto potřebuje být připravený komunikovat své strategické zájmy široké veřejnosti. Odborníci z neziskového sektoru se spojili a přináší vládě plán, jak připravit podmínky pro úspěšnou strategickou komunikaci.
Česká republika čelí několika krizím současně - hospodářské, bezpečnostní, klimatické, a již brzy se zřejmě částečně navrátí i krize zdravotní. Experti z různých oborů i zástupci státní správy se dlouhodobě shodují, že k jejich úspěšnému zvládnutí stát nutně potřebuje začít pracovat na strategické komunikaci.
Rekonstrukce státu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uspořádala několik expertních setkání. Jejich účastníci se shodli, že stát potřebuje srozumitelnou, dlouhodobou a proaktivní komunikaci v klíčových oblastech jako je právě bezpečnost, ochrana zdraví a další. Správná strategická komunikace dokáže předcházet tomu, aby lidé uvěřili dezinformacím, předchází radikalizaci a posiluje důvěru občanů v demokratické instituce.
“Některé věci jsou zkrátka tak důležité a nezbytné pro budoucnost státu, že si na nich politici nesmí honit PR, ale mají je nechat komunikovat profesionální cestou. Známe příklady dobré praxe ze zahraničí a je proto možné říci, že to jde. Jen je třeba vystavět systém strategické komunikace tak, aby nebyl přímo podřízený politikům a nebyl zneužitelný a rozmělňovaný politiky,” předestírá Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Co je strategická komunikace státu?
Strategická komunikace státu je využití komunikace pro dosažení cílů v oblastech zásadního národního zájmu. Stát aktivně nastoluje témata a tím zmenšuje prostor pro dezinformace. Strategická komunikace není pouze reaktivní (nejde jen o krizovou komunikaci) a nesmí se proměnit v PR (nejde o pozitivní obraz politické reprezentace státu).
Strategická komunikace je komunikací dvousměrnou, její součástí je i naslouchání veřejnosti a jejím obavám. Tyto analytické a sociologické výstupy pomáhají lépe informovat rozhodování státní správy.
Ministerstvo obrany mělo k dnešnímu dni představit návrh strategické komunikace, ale kvůli válce na Ukrajině to nestihlo. Jde přitom o velmi důležitý úkol, a proto přichází státu na pomoc neziskový sektor. Odborníci z Druhé ekonomické transformace, AMO cz, Evropských hodnot, Frank Bold a STEM dali dohromady 10 principů, které mají uvnitř státní správy vytvořit podmínky pro vznik strategie, jak komunikací hájit zásadní národní zájmy.
Aby došlo ke splnění těchto principů, je třeba ještě během podzimu představit vizi státu pro strategickou komunikaci, založit vládní Centrum strategické komunikace a najmout alespoň jednoho komunikátora na každý resort. To přinese pozitivní dopady už na podzim a dá se na tom dále stavět - třeba rozšířením analytických kapacit nebo ukotvením systému v zákoně.
Pojistky proti zneužití
Samotný systém strategické komunikace státu musí být navržen tak, aby byl odolný proti zneužití. První pojistkou proti zneužití je transparentnost. Strategické priority, analytické výstupy i provedené sociologické výzkumy musí být zveřejňovány. Další pojistkou je odpovědnost šéfa Centra strategické komunikace vůči vládě. Další je dohled odborné veřejnosti. To předpokládá vznik poradního a watchdogového orgánu, který má být tvořen zástupci občanské společnosti, akademické sféry a profesních organizací. Poslední pojistkou je pak odpovědnost jednotlivých resortních komunikátorů vůči Centru strategické komunikace za komunikaci zvláštních zájmů státu napříč státní správou.
Kde chybí strategie, vítězí nedůvěra a dezinformace
Správná strategická komunikace dokáže posílit důvěru lidí v demokratické instituce, odolnost občanů a připravenost na nejrůznější krize a předcházet tak radikalizaci i šíření dezinformací. Jde o dlouhodobý úkol, ale stát s ním potřebuje začít co nejdříve. “Nedůvěra občanů v instituce je tak kritická, že v případech zásadních problémů - jako je pandemie - vláda zjišťuje, že musí přistupovat jen k těžko vymahatelným zákazům a příkazům. Strategická komunikace státu ale musí být transparentní, nezávislá na politických šarvátkách a chráněna před zneužitím,” vysvětluje Nikola Hořejš ze STEM.
Komunikace státu v praxi reaguje na vzniklé potřeby, odpovídá na dotazy novinářů a veřejnosti, soustředí se na aktuální dění. Chybí tedy nastavování agendy. “Státní komunikace obvykle hasí požáry. Na to však není stát legislativně a procesně nastaven. Procesní správnost zvítězí před smysluplností a reálným dopadem komunikace. To vede dříve či později k vyhoření, apatii a rezignaci,” uzavírá Marek Hlavica z Asociace komunikačních agentur.
Příklady dobré praxe ze zahraničí
Tchaj-wan
Tchaj-wan bývá často uváděn jako jedna ze zemí, která výborně zvládla jednu z největších globálních krizí posledních let – pandemii COVID-19. Naprosto stěžejní součástí zvládnutí této pandemie byla kromě efektivních opatření také strategická komunikace. Zahrnovala každodenní tiskové konference vlády, které měly i edukativní části, dobrá komunikace s občanskou společností, kdy vláda reagovala na konkrétní problémy a výtky, a dobrovolné zapojení občanů v boji proti dezinformacím také v digitální sféře.
Velká Británie
Strategická komunikace státu má dlouhou tradici. Pro účely strategické komunikace byla ve Spojeném království zřízena tzv. Government Communication Service (GCS), která zaměstnává přes 7 000 komunikačních profesionálů a zodpovídá za komunikaci 25 ministerstev, 21 ne-ministerských úřadů a více než 300 agentur a dalších veřejných institucí. Ve spolupráci s reklamními agenturami pak vede komunikační kampaně veřejného sektoru, např. k snížení počtu sebevražd ve věznicích. Tato profesionalizovaná a centralizovaná komunikace je vnímaná jako apolitická a je užívána ke komunikování komplexních strategických priorit veřejného zájmu.
Finsko
Finsko má kompetenčně striktně oddělenou strategickou komunikaci od komunikace politické. Zatímco za politickou komunikaci zodpovídá politický personál předsedy vlády a ministrů, strategická komunikace je úkolem státních úředníků. Na začátku roku 2021 v reakci na dezinformace a manipulace šířící se ve Finsku ve spojení s pandemií COVID-19 na odboru vládní komunikace vznikl zvláštní pětičlenný expertní tým pro strategickou komunikaci, který byl zodpovědný za kampaň na podporu psychické odolnosti finských občanů během nouzového stavu.