Česku stále chybí zákon, který by zajišťoval transparentní výběr uchazečů o místa v dozorčích a řídících orgánech státních firem. Křesla ve vedení státních firem v minulosti často rozdělovali politici spíše podle politické loajality, než podle odbornosti. Je proto třeba zajistit průhledné výběrové řízení s jasnými pravidly, které stanoví zákon o nominacích do dozorčích rad a představenstev státních firem. Vládní návrh zákona se nyní po prvním čtení projednává ve sněmovních výborech.
Česku chybí jasná pravidla pro průhledný výběr uchazečů
V České republice existuje 112 státem vlastněných podniků z nichž 58 je přímo kontrolovaných státem. Jejich roční obrat přitom činí 502 miliard korun. Pravidla pro průhledné výběr uchazečů do vedení těchto státních firem jsou standardem v sousedních i západních zemí a transparentní nominace obsahuje i doporučení OECD pro své členské státy. Většinu z nich ale česká legislativa nenaplňuje.
Průhledný výběr kandidátů na místa v dozorčích a řídících orgánech státních a polostátních firem by měl zajistit tzv. nominační zákon, který dlouhodobě prosazuje i Rekonstrukce státu. Zákon by tak bránil politickým trafikám, kdy místa v dozorčích radách dostávají lidé spříznění s politickými stranami bez ohledu na požadovanou odbornost a další kvality uchazeče. Protikorupční platforma Rekonstrukce státu usiluje o takovou podobu zákona, která stanoví základní nepřekonatelné požadavky na všechny uchazeče a jasná pravidla jejich výběru. Zákon by měl dát nominačnímu výboru pravomoc odmítnout kandidáty, kteří nesplňují základní předpoklady, jako je například bezúhonnost. Je rovněž třeba zakotvit závaznost postupu při výběru uchazečů.
Poslanci mají na stole vládní návrh zákona
Vytvořit jasná pravidla pro průhledný výběr uchazečů se zavázala vláda již v koaliční smlouvě. V současnosti má výběr uchazečů v gesci tříčlenný nominační výbor Sněmovny, který existuje od roku 2014. V minulosti však tento výbor kritizoval mimo jiné i dnešní premiér Andrej Babiš za to, že jeho rozhodování je jen formální a netransparentní. Komise má navíc výrazně omezený čas na posouzení jednotlivých kandidátů a vydání doporučujícího či nedoporučujícího stanoviska.
Návrh nominačního zákona předložený vládou prošel v lednu roku 2019 prvním čtením Sněmovny a nyní se projednává na sněmovních výborech. Současný nominační výbor by měl podle něj zaniknout a být nahrazen novým nezávislým poradním orgánem - Vládním výborem pro personální nominace. Ten by měl mít nejméně 5 nestranických členů s pevným funkčním obdobím a vydávat stanovisko ke všem uchazečům o funkce ve státních a polostátních firmách, které navrhuje ministr. Stanovisko výboru však nemá být pro ministra závazné.
Vládní návrh však někteří zákonodárci kritizují například kvůli nezávaznosti dodržování nominačního postupu pro příslušné ministry. Zákon nyní posuzují poslanci na výborech, včetně předložených pozměňovacích návrhů. K projednávání ve druhém čtení by mělo dojít během květnové schůze Sněmovny.
Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
