Rekonstrukce státu provedla analýzu připomínek k návrhu reformy přezkumu veřejných zakázek zaslaných úřady, podnikatelskými subjekty a dalšími připomínkovými místy v rámci meziresortního připomínkového řízení (MPŘ). Připomínky vykazují řadu podobností a shodných pasáží, které budí dojem, že byly přejaty od jednoho zdroje. Řada připomínek se nápadně shoduje s veřejnou kritikou reformy pocházející od samotného předsedy ÚOHS Petra Mlsny.
Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo v červnu vládě návrh reformy dohledu nad veřejnými zakázkami, po čemž volaly protikorupční organizace včetně Rekonstrukce státu již od jara 2020. Návrh reformy ÚOHS poté šel do standardního připomínkového řízení a jednotlivá připomínková místa podala velké množství kritických připomínek.
Návrh má zkrátit přezkum veřejných zakázek díky zavedení rozhodování v jedné instanci, ale má také omezit pravomoci předsedy ÚOHS v agendě veřejných zakázek: nově by o osudu veřejných zakázek měly rozhodovat senáty s účastí odborníka z praxe.
Petr Mlsna v roli předsedy ÚOHS reformu dlouhodobě kritizuje, a často s pomocí zavádějících a neúplných argumentů. Učinil tak například v České televizi, Českém rozhlase, či na Májové konferenci k veřejným zakázkám.
Aktuální analýza Rekonstrukce státu ukazuje, že existuje závažné podezření, že některé argumenty ÚOHS proti reformě převzaly bez vlastní invence jiná připomínková místa, ať už jde o státní úřady nebo profesní komory či svazy. Objem připomínek proto není možné považovat za relevantní argument proti reformě ÚOHS v agendě veřejných zakázek.
Je nutné připomenout, že Petr Mlsna má za sebou oslnivou kariéru ve státní správě. Kromě toho, že byl krátce ministrem bez portfeje a předsedou legislativní rady vlády ve vládě Petra Nečase, byl také náměstkem na resortu spravedlnosti, školství, vnitra a působil na Úřadu vlády. Jeho vliv napříč státní správou je stále velký a je možné, že jej využívá k blokování reformy, která by mu v současné funkci předsedy ÚOHS vzala část pravomocí.
Zcela totožné připomínky k zavedení prvků sporného řízení uplatnili Český telekomunikační úřad, Hospodářská komora ČR, Unie zaměstnavatelských svazů a Správa státních hmotných rezerv. Tyto připomínky se obsahově a téměř doslova shodují i s připomínky ÚOHS. Níže jsou výňatky z daných připomínek.
Lze pochopit, že od sebe připomínky kopírují zástupci podnikatelské sféry, tedy Hospodářská komora ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Je ale velmi nestandardní, aby se použité věty doslova shodovaly s argumentací typově zcela odlišných připomínkových míst, jako je Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nebo Český telekomunikační úřad (ČTÚ).
Správa státních hmotných rezerv navíc ke stejnému tématu doplnila dalších kritickou větu, která se doslova shoduje s připomínkami samotného ÚOHS. SSHR přitom své připomínky do systému vložila o den dříve než samotný ÚOHS:
Obdobným způsobem se shodují i připomínky Českého telekomunikačního úřadu, Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva financí, Hospodářské komory a Unie zaměstnavatelských svazů, ve kterých se s mírnou úpravou slovosledu či záměnou několika slov opakuje připomínka k problematice únosnosti důkazního břemene:
Připomínka ÚOHS ohledně důkazního břemene se kromě zmíněných připomínkových míst dále obsahově shoduje i s připomínkou Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Českého statistického úřadu (ČSÚ), města Praha nebo Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Pro ilustraci níže uvádíme některé z nich:
Paradoxy připomínek
Doslovné opakování připomínek vyvolává otázku, zda se více připomínkových míst neinspirovalo jedním dokumentem. Takové přejímání připomínek by například vysvětlovalo, proč Svaz měst a obcí ČR zcela překvapivě hájí zájmy dodavatelů (viz výše připomínka SMO ČR k důkaznímu břemenu) a naopak Hospodářská komora ČR paradoxně hájí zájmy zadavatelů (viz níže připomínka k pravidlům vrácení kauce při zpětvzetí návrhu ze strany navrhovatele).
Samotná připomínka Hospodářské komory ČR se přitom jeví jako celkem opodstatněná. Komora poukazuje na riziko vyplývající z nedostatečného nastavení podmínek pro vracení kauce, kdy hrozí, že navrhovatelé nebudu mít motivaci v řízení rychle reagovat.
Proč ale subjekt jako Hospodářská komora bojuje proti zájmu svých vlastních členů (dodavatelů), nám není vůbec jasné. Shoda na této připomínce přitom padla i mezi dalšími připomínkovými místy jakými jsou Unie zaměstnavatelských svazů, Ministerstvo financí, Správa státních hmotných rezerv a samozřejmě ÚOHS.
Připomínky týkající se sjednocování rozhodovací praxe se svým zněním navzájem slova od slova shodují. Týká se to připomínek od Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva financí, Hospodářské komory a Unie zaměstnavatelských svazů. Neplatí to v případě připomínky Ministerstva obrany a připomínky samotného ÚOHS, obě tyto připomínky se ale obsahově shodují s ostatními. V minulosti se přitom předseda ÚOHS Petr Mlsna zastával aktuálního monokratického systému fungování úřadu a veřejně kritizoval (například v České televizi) vznik rozhodovacích senátů, čímž podle něj hrozí nejednotnost rozhodovací praxe.
Shoda nastala i u připomínky Jihočeského kraje a České národní banky, které napsaly totožnou připomínku zaměřující se na možné riziko snížení důvěryhodnosti senátu vlivem nejednotnosti jednotlivých senátů. Je zajímavé pozorovat stejnou specifickou obavu od navzájem tak odlišných subjektů, jakými jsou Jihočeský kraj a Česká národní banka. Stejnou obavu, byť ne doslovně, vyjádřili ale i další připomínková místa (Úřad průmyslového vlastnictví, Národní sportovní agentura, Ministerstvo obrany a Nejvyšší správní soud). Předseda Úřadu Mlsna přitom vznik senátů dlouhodobě veřejně kritizuje (například v rozhovoru pro Český rozhlas).
Jihočeský kraj se stejným způsobem ztotožnil s Českou národní bankou znovu i na dalším místě. Obě připomínková místa podali stejně znějící velmi specifickou připomínku týkající se blokace uzavření smlouvy. Tato připomínka si žádá poměrné detailní znalost fungování řízení před ÚOHS.
Za zmínění stojí i připomínka ÚOHS (viz níže) vztahující se k externím členům senátu, ve které Úřad vznáší obavy nad tím, že by externí člen senátu nemusel mít na tuto roli čas, protože bude mít vlastní zaměstnání, které ho bude plně zaměstnávat. To je ze strany ÚOHS zvláštní kritika, protože přesně takto dnes fungují členové rozkladových komisí Úřadu, kteří jsou externisté a svou funkci vykonávají typicky vedle jiné práce na plný úvazek. ÚOHS tak podkopová svou obhajobu stávajícího systému.
S touto připomínkou se ztotožnili i další připomínková místa (Unie Zaměstnavatelských svazů, Hospodářská komora ČR, Ministerstvo financí, Správa státních hmotných rezerv, Nejvyšší státní zastupitelství, Úřad průmyslového vlastnictví, Národní sportovní agentura, Národní statistický úřad nebo Ministerstvo dopravy).
Co přinese reforma ÚOHS?
Veřejné investice v Česku se vlečou šnečím tempem. Jedním z důvodů je i to, že nemáme rychlejší a důvěryhodnější přezkum veřejných zakázek. A ten může zajistit jedině systémová reforma ÚOHS. Celkově stojí veřejné rozpočty každý jeden den, o který je rozhodování ÚOHS v průměru delší, asi 6,5 milionu korun. Ročně jde o desítky miliard! Návrh reformy už je na světě. Vyzýváme vládu, aby se jím co nejdříve zabývala.
Zjistěte vícChci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
