Jak fungovala veřejná správa během první vlny pandemie COVID - 19? Byla demokracie v ohrožení? Experti Sítě k ochraně demokracie přináší hodnocení fungování veřejné správy za první pololetí roku 2020. Upozorňují zejména na pochybení vlády při vyhlašování nouzového stavu, populismus při přijímání krizových opatření nebo ekonomické výzvy, které mohou zasáhnout fungování státní správy i obcí.
Síť k ochraně demokracie propojuje občany a organizace, kteří chtějí společně hájit principy demokratického právního státu plynoucí z Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Opírá se o 8 pracovních skupin, ve kterých experti na různé oblasti politického systému průběžně sledují a vyhodnocují hrozby pro demokracii. Přečtěte si shrnutí klíčových událostí za první pololetí roku 2020 podle expertů na veřejnou správu.
Právní přešlapy a chaos ve státní správě
Za nejzávažnější ohrožení demokracie považují experti překračování pravomocí moci výkonné během přijímání protipandemických opatření. Šlo zejména o krizová opatření Ministerstva zdravotnictví, která neměla dostatečnou oporu v zákoně, a Ministerstvo se tak zřejmě dopouštělo protiprávního omezování lidských práv. V některých případech (omezení volného pohybu, maloobchodu a služeb) musela být opatření na základě rozhodnutí soudu zrušena.
Pandemie ukázala na problémy veřejné správy jak s přípravou krizových opatření, tak i s jejich rychlou implementací. Krize odhalila i personální nedostatky, chybějící expertní kapacity, absenci strategického řízení a výrazné mezery ve spolupráci a komunikaci mezi institucemi státní správy, i mezi státní správou a samosprávami.
Pandemický populismus a výzvy pro ekonomiku
V postupu veřejné správy při boji s pandemií vnímají experti notnou dávku populismu, kdy je i z vyjádření vládních představitelů patrné, že rozhodnutí mnohdy vycházejí spíše ze společenské poptávky než z odborných závěrů.
V souvislosti se zvýšením státního dluhu na 500 mld. Kč lze očekávat výrazné zatížení státní pokladny a v důsledku i omezení obměny státní správy či dokonce propouštění úředníků. To může vyústit ve sníženou produktivitu a efektivitu klíčových úřadů. Experti zároveň předpokládají zásadní omezení financování a investic pro obce. Pravděpodobně nás také čeká výrazná diskuze o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, které se bude společně s potřebnou ústavní novelou projednávat na podzim v Senátu.
Jak fungování státní správy (nejen v krizi) zlepšit? Experti doporučují:
Superúřednická rošáda
Důležité události ve veřejné správě se však netočily jen kolem koronaviru. Experti hodnotí jako zásadní také výměnu tzv. superúředníka. Petr Hůrka vystřídal na pozici náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého, který post nejvýše postaveného státního úředníka předčasně opustil, aby se stal státním tajemníkem.
Ve sledovaném období se také potvrdilo přesvědčení expertů, že návrh stavebního zákona je nedodělkem. Legislativní rada vlády ho vrátila Ministerstvu pro místní rozvoj k přepracování. V neposlední řadě pracovní skupina připomíná, že Ústavní soud odmítl návrh prezidenta a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů, která zakazuje členům vlády provozovat televizní či rádiové vysílání nebo vydávat periodický tisk. Nadále platí i ustanovení zákona, které znemožňuje firmám ucházet se o veřejné zakázky či nenárokové dotace, pokud v nich mají členové kabinetu alespoň čtvrtinový podíl.
Celé znění expertní zprávy si můžete přečíst tady:
Doporučení expertů k obsahu volebních programů pro volby do Sněmovny:
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
