Vláda připravila návrh systemizace státní správy na rok 2019. Celkově nejde o tak rozsáhlé změny, jaké přinesla „vánoční systemizace“ na rok 2018. Přesto mnohé změny zcela postrádají odůvodnění, což žádá služební zákon. To platí hlavně pro rozsáhlé úpravy služebních a pracovních míst na ministerstvu spravedlnosti. Tyto změny tak vzbuzují pochybnost, že jde o účelové výměny nepolitických náměstků. Některé změny z aktuální systemizace navíc naznačují, že dřívější organizační změny na Úřadu vlády a ministerstvu práce byly účelové.
Experti Rekonstrukce státu analyzovali návrh systemizace státní správy pro rok 2019, který vláda předložila v půlce listopadu. Podle návrhu čekají státní správu v příštím roce menší změny, než letos. Přesto je vládní návrh v několika bodech problematický. Některé změny služebních a pracovních míst na ministerstvech nejsou řádně odůvodněny, i když to požaduje služební zákon. Aktuální systemizace navíc naznačuje, že některé změny vánoční systemizace pro rok 2018 byly účelové. Už po roce totiž dochází k návratu ke stavu před změnami jak na Úřadu vlády, tak na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Škrty na ministerstvu spravedlnosti
Zpátky k aktuální systemizaci. Nejkřiklavějším případem nezdůvodněných změn je ministerstvo spravedlnosti, kde chce vláda bez bližšího vysvětlení zrušit 4 místa odborných náměstků a jedno místo politického náměstka. Současně vláda ruší všechny dosavadní sekce ministerstva a zřizuje 3 nové. „Uvedené změny působí dojmem účelové výměny nepolitických náměstků. Navíc chybí jakékoli bližší odůvodnění takovýchto změn. V celém dokumentu je často popsáno pouze, jak změny proběhnou, ale už ne proč,“ říká právník Petr Bouda z Frank Bold Society. Vláda se v tomto případě pouze obecně odvolává na usnesení o redukci neobsazených míst. Z návrhu však není zřejmé, kolik z těchto míst dosud bylo nenaplněných.
Posílení politického vlivu ministrů
Návrh počítá také s posílením vlivu ministrů na některé agendy na ministerstvu zahraničí a ministerstvu financí. V příštím roce se má na ministerstvu zahraničí zrušit samostatné oddělení kanceláře ministra, které spadalo pod státního tajemníka, a jeho agenda se přesune do oddělení přímo podřízených ministrovi. „Změna opět není podrobněji odůvodněna, je však zřejmé, že zvyšuje politický vliv ministra na daná oddělení,“ dodal Petr Bouda.
Obdobně i na ministerstvu financí dojde ke změnám, které částečně ubírají řízení státním tajemníkům, a dávají úředníky do přímé podřízenosti ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). Navrhuje se mimo jiné zřízení nové sekce provozní. Tato sekce bude tvořena třemi odbory, které se převádí ze sekce státního tajemníka. Jde o odbor hospodářská správa, odbor provoz ICT a dále odbor “strategické řízení rozvoje ICT a kybernetická bezpečnost”.
Státní tajemník je přitom osobou, jež zodpovídá na jednotlivých úřadech za personální výběr úředníků. Právě on má být pojistkou, jež koriguje politický vliv. „Ministerský tajemník zajišťuje depolitizaci státní služby. Udržuje nutný distanc mezi přicházející vládní mocí a potřebou kontinuálního fungování ministerstva,“ popisuje Martin Kameník, předseda spolku Oživení a odborný garant Rekonstrukce státu.
Některé dřívější změny na Úřadu vlády a ministerstvech zřejmě byly účelové
Některé změny plánované pro rok 2019 fakticky vrací stav do původních kolejí, tedy před Vánoční systemizaci platnou pro rok 2018. Aktuální návrh počítá s tím, že se na Úřadu vlády zruší odbor kabinetu předsedy vlády a zároveň zřídí sekce kabinetu předsedy vlády. Přesně tak tomu bylo do konce roku 2017. Podobný návrat čeká i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tam se ruší dvě sekce zřízené systemizací na rok 2018 a spolu s nimi odchází dva odborní náměstci. Jejich agenda se má přesunout pod dvě nově pojmenované sekce.
„Tento návrh zpětně potvrzuje účelovost některých změn systemizace platné pro rok 2018. Například změny na Úřadu vlády jsou doprovozeny deklarací o zefektivnění procesů. Je však otázkou, proč v tom případě bylo s organizační strukturou úřadu experimentováno vloni, a jak tyto změny dopadly, když je už po roce třeba vrátit se k původní organizační struktuře,“ uvedl Martin Kameník.
Propuštění náměstci se soudí
Při loňské systemizaci přišel o místo například odborný náměstek na ministerstvu práce Martin Kučera anebo náměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský, který řídil sekci majetku státu. Podobně dopadlo 21 dalších odborných náměstků. Pouze dva náměstci se po čase na svůj post vrátili, protože uspěli ve výběrovém řízení. Expertní skupina výzvy Mantinely demokracie se shodla, že vánoční systemizace státní správy pro rok 2018 byla obcházením služebního zákona.
Ondřej Závodský se stále snaží soudní cestou dokázat, že jeho pozice byla zrušena účelově. Verdikt soudu v jeho případě může být dalším indikátorem toho, zda některé části loňské systemizace byly účelové. Změny vyvolaly podezření i kvůli tomu, že krátce po nástupu vlády Andreje Babiše zanikla zejména místa náměstků, které do funkce nominovali bývalí členové koaliční vlády Bohuslava Sobotky - tedy ČSSD anebo KDU-ČSL.
Kdo se podílí na Rekonstrukci státu?
Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.