Výzva bezpečnostních analytiků: Vláda musí posilovat odolnost Česka razantněji, nástroje existují

Podle nedávné výroční zprávy NCOZ doplněné prací investigativních novinářů byly pozorovány výrazné přesuny postsovětských zločinných organizací směrem do Česka a nárůst snah o obcházení národních i mezinárodních sankcí. Ty jsou doprovázeny převáděním kriminálního kapitálu, u něhož jsou pokusy o jeho investování a následnou legalizaci v naší zemi. Podle zprávy navíc budou zločinecké skupiny i nadále zkoušet přesouvat své lidi, vliv i majetek do EU včetně Česka.

Z nedávných údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR i ze šetření ČNB zase vyplývá, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu se zvýšily tzv. šedé vývozy (zasílání klíčového zboží - často určeného právě pro vedení války - do Ruska přes třetí země) až o stovky procent. Celková hodnota českého vývozu do Turecka se za poslední dva roky zvýšila z necelých 11 miliard korun na enormních 20 miliard, v případě Kazachstánu byl nárůst více než dvojnásobný, u Kyrgyzstánu desetinásobný. Podle BIS se obcházení sankcí v ČR ve většině případů dopouštějí domácí firmy, za kterými stojí často skryté české a zahraniční entity.

Opatření proti praní špinavých peněz i obcházení sankcí

Podle autorů výzvy vládě je nutné uvedené problémy intenzivně řešit kombinací opatření, z nichž některá může prioritizovat právě vláda. Omezit legalizaci výnosů z trestné činnosti by měl zákon proti praní peněz prostřednictvím tzv. průtokových účtů, což představuje mnoho let neřešený problém ohromných rozměrů. Podle ředitele NCOZ jen v letech 2020 a 2021 bylo přes Česko vypráno touto cestou 100 miliard Kč. Takto velký objem prostředků má negativní efekt např. v oblasti úvěrů nebo bytové výstavby, kde kapitál z transakcí křiví český trh.

K efektivnějšímu postihování porušování mezinárodních sankcí by měla sloužit novela trestního zákoníku, která v návaznosti na EU směrnici zavede trestnost některých porušení sankcí spáchaných z nedbalosti. Naší ambici realizovat české i mezinárodní sankce musí odpovídat adekvátní posílení analytických kapacit státu v oblasti implementace a vynucování sankčních opatření.

Známe skutečné majitele firem?

Intenzivní pozornost si zasluhuje i nejnovější evropský balíček proti praní špinavých peněz, jehož kvalitní implementace je pro Česko zásadním úkolem. S ním souvisí i nutnost posilovat kvalitu údajů a funkcionalit v informačním systému evidence skutečných majitelů. V neposlední řadě by se česká vláda neměla vzdát snah o nalezení legislativního řešení, které by podobně jako v dalších evropských zemích, včetně Estonska či Lotyšska, otevřelo cestu ke konfiskaci vymezeného sankcionovaného majetku, jenž by mohl být využit na pomoc obnovy Ukrajiny.

Podepsaní:

Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky

Lukáš Kraus, Rekonstrukce státu

Jiří Skuhrovec, Datlab Institut

Jakub Janda, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty

Petra Adolfová, Lexperanto

Přehled opatření:

Zákon proti praní špinavých peněz přes tzv. průtokové účty

Novou právní úpravou (mj. implementace tzv. konfiskační směrnice EU) by mělo dojít k zásadnímu omezení praní špinavých peněz v ČR. Podle usnesení vlády má být návrh z gesce Ministerstva spravedlnosti na vládě až na konci roku 2024, a to i přes riziko, že nebude do konce volebního období schválen.

Novela trestního zákoníku zpřísňující trestání porušení mezinárodních sankcí (odkaz)

Dne 24. 4. 2024 byla schválena EU směrnice proti porušování mezinárodních sankcí a ČR je povinna ji implementovat do 20. 5. 2025; ČR by měla mj. zakotvit trestněprávní charakter porušení některých mezinárodních sankcí spáchaných z nedbalosti a posílit tak jejich vymahatelnost. Ministerstvo spravedlnosti zatím nevypořádalo připomínky k návrhu příslušné novely.

Posílení analytických kapacit státu v oblasti implementace a vynucování sankcí

Podle zpráv z ledna 2024 mají být navýšeny kapacity FAÚ. V porovnání se sankčními kapacitami jiných států však obecně zaostává Česko za původními očekáváními. Vedle FAÚ se jedná zejména o relevantní odbory MZV, MPO a NCOZ.

Evropský balíček proti praní peněz (odkaz)

Dne 19. 6. 2024 byly v Úředním věstníku EU vyhlášeny nové evropské předpisy spadající do takzvaného AML balíčku:

1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (odkaz),

2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849 (odkaz),

3. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (odkaz).

Posilování kvality údajů a funkcionalit v informačním systému evidence skutečných majitelů

Dne 7. 3. 2024 byla zveřejněna Analýza kvality evidence skutečných majitelů z gesce Ministerstva spravedlnosti, která naznačila způsoby, jak funkčnost evidence posílit (odkaz).

Legislativní návrh, který by otevřel cestu ke konfiskaci vymezeného sankcionovaného majetku

V lednu 2024 představil O. Kolář, M. Žantovský a V. Votápek návrh obecného zákona, který má umožnit zabavení ruského majetku v České republice. Na jeho základě by bylo možné vyvlastnit majetek státu, kdyby vláda seznala, že páchá škody, a to za náhradu. Podle našich informací od té doby nedošlo k žádnému výraznějšímu posunu v této problematice, přestože podobná opatření přijímá stále více západních států a našich nejbližších spojenců.