Zachrání poslanci přístup občanů k informacím o veřejné správě?

Poslanci v nejbližší době rozhodnou, jestli podruhé podpoří změny Zákona o svobodném přístupu k informacím. Na konci minulého roku schválili v rámci zákona k GDPR také dva pozměňovací návrhy k právu na informace: informační příkaz a přezkum sporných případů ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů . „Obě novinky mají výrazně urychlit a zlepšit přístup občanů k informacím z veřejné správy. Lidé v současnosti často čelí nezákonným obstrukcím úřadů, které informace odmítají vydat, přestože na ně má žadatel zjevný nárok,“ řekl expert na právo na informace Oldřich Kužílek, který je odborným garantem Rekonstrukce státu.

Novinky potopil Senát

Obě novinky v lednu zamítl Senát. Senátoři novelu zákona vrátili Sněmovně s návrhem, aby se všechny pasáže k „infozákonu“ odstranily. Důvodem byly podle rozpravy na plénu obavy senátorů, aby informační příkaz příliš nezatížil obce. „Takové obavy jsou zcela liché. Drtivé většiny obcí se změna nijak nedotkne, neboť již nyní dodržují zákon. Změna má naopak obce odbřemenit tím, že ukončí sporné případy, které se táhnou celé roky. Ty zatěžují jak žadatele, tak dotčené úřady a instituce, a samozřejmě také příslušné soudy,“ dodal vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Co změní informační příkaz?

Neúspěšní žadatelé se vždy musí nejdříve odvolat k nadřízenému orgánu státní správy. Ten však doteď neměl v ruce nástroj, jak svým podřízeným přímo nařídit vydání informací. Mohl jen zrušit jejich rozhodnutí a vrátit jim ho k novému přezkoumání. Tento začarovaný kruh by však měl díky informačnímu příkazu zmizet. „Informační příkaz umožňuje Úřadu pro ochranu osobních údajů anebo nadřízenému orgánu státní správy, aby přímo nařídil poskytnutí informace. Jeho neuposlechnutí může vést až k exekuci,“ vysvětlil Petr Bouda z mezinárodního týmu právníků Frank Bold.

Úřady potřebují nezávislého arbitra

Druhá novinka dává žadatelům, kteří neuspěli ani s odvoláním, možnost požádat o přezkum Úřad pro ochranu osobních údajů. Doposud měli jedinou možnost – podat žalobu ke správnímu soudu. Pokud tato novinka vejde v platnost (nejdříve v roce 2020), měl by přezkum výrazně zkrátit rozhodnutí o odmítnutých žádostech a ulevit soudům. „Soudy jsou podobnými žalobami přehlceny, a pokud se vůbec rozhodnou vydat příkaz k poskytnutí informací, bývá to často až za dva roky, kdy už jsou informace žadateli k ničemu. Úřad pro ochranu osobních údajů by měl naopak být schopný rozhodnout v řádu měsíců,“ uvedl Oldřich Kužílek.

Česká republika je v mezinárodním srovnání práva na informace „Global Right to Information Rating“ na nelichotivém 89. místě. Nejvíce bodů ztrácí právě kvůli neexistenci nezávislého dohledu nad poskytováním informací a neexistencí sankcí za porušování svobody informací.

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.

Čtěte také:

Senátoři potopili novinky pro včasný a efektivní přístup občanů k informacím 31. 1. 2019

Podpoří senátoři včasný a efektivní přístup občanů k informacím? 29. 1. 2019

Přístup k informacím je zachráněn. Děkujeme poslancům! 5. 12. 2018

Poslanci mohou zastavit nezákonné obstrukce úřadů při poskytování informací 4. 12. 2018

Informační příkaz: Možný zlom ve vymahatelnosti práva na informace! 24. 11. 2018