Zákon o veřejných zakázkách potřebuje lepší pojistky proti střetu zájmů a měl by pomoci překonat resortismus

Zákon o veřejných zakázkách potřebuje lepší pojistky proti střetu zájmů a měl by pomoci překonat resortismus

Sdílet: 08. 02. 2023

Na poslankyně a poslance čeká závěrečné třetí čtení návrhu novely o zadávání veřejných zakázek. Rekonstrukce státu doporučuje přijmout novelu ve znění dvou pozměňovacích návrhů. První řeší problémy s možným střetem zájmů. Druhý má pak potenciál významně ušetřit veřejné prostředky při zadávání zakázek.

Poslanci mohou významně vylepšit zákon o zadávání veřejných zakázek, pokud přijmou dva konstruktivní pozměňovací návrhy. Foto: Profimedia

Veřejný sektor utratí skrze zakázky ročně desetinu českého HDP, tedy přibližně 600 miliard korun. Peníze však stále nejsou utráceny efektivně, nekompetentní zadávání a korupce stále deformují trh. Nadměrná složitost zadávání navíc navyšuje administrativu a náklady.

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek nyní leží ve sněmovně a prochází třetím čtením. Rekonstrukce státu doporučuje zákonodárcům přijmout novelu ve znění dvou pozměňovacích zákonů, jak jsou předloženy. Proč a co pozměňovací návrhy vlastně řeší?

Střet zájmů

V případě prvního návrhu jde o doplnění o specifickou povinnost vyloučit ze zadávacího řízení vybraného dodavatele v případě, že je jím člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo právnická osoba, jejímž je tento veřejný funkcionář skutečným majitelem.

Obdobný vylučovací důvod sice již upravuje zákon o střetu zájmů, ale uplatnění ztěžuje fakt, že podle zákona o zadávání veřejných zakázek musí být důvody pro vyloučení stanoveny pouze v tomto zákoně. Navržený pozměňovací návrh upravuje legislativu tak, aby nedocházelo k výkladovým rozepřím.
Pavlína Hojná právnička a analytička Lobbio, z.s.

Překonání resortismu

Druhý pozměňovací návrh, který podporujeme, má za cíl umožnit pro účely zadávání veřejných zakázek větší propojení organizačních složek státu a zefektivnit využívání vlastních kapacit v rámci státní správy. Dle aktuální právní úpravy je takové propojení problematické, což v praxi může vést mimo jiné např. k tomu, že Česká republika zadává některé veřejné zakázky nekoncepčně, nebo není schopna vytěžit vlastní zdroje.

Navržený postup uleví státu např. v oblasti IT zakázek, kde je poptávka koncepčního, celostátního řešení stěžejní. Bude tedy daleko efektivnější a z hlediska využívání veřejných prostředků hospodárnější, pokud nebude danou agendu řešit každá organizační složka státu samostatně.

Žádné nové řešení se neobejde bez možných rizik, proto bude, zejména v případě druhého návrhu, potřebné nastavení interních pravidel, zavedení pojistek proti zneužití a zajištění auditu jejich dodržování.

Podrobné odůvodnění Rekonstrukce státu k doporučeným pozměňovacím zákonům si můžete přečíst tady: