5 mýtů, které mají utajit hospodaření státu

Nakládání s veřejnými prostředky není v České republice veřejné. Změnit to měl zákon o registru smluv státu. A zítra rozhoduje Senát, jestli ze zákona vyjme asi 150 mld.

Kritici zákona tak znovu vypouští řadu mýtů a omylů. Naposledy slaměného strašáka složil chrabře na lopatky v E15 renomovaný komentátor Bohuslav Pečinka. Zde je několik omylů, kterým i on – snad nevědomě – naletěl:

Zveřejňování smluv musí být bez výjimek

Ani náhodou. Zákon o registr smluv má už nyní desítky výjimek, které nikdo nerozporuje. Problém jsou výjimky plošné a nesmyslné. Proč má dostat výjimku například podnik Lesy ČR, když sám prohlašuje, že smlouvy může dál zveřejňovat? Proč má mít výjimku státní pivovar a ne městský pivovar? Desítky takových rozporů ukazují, že výjimky nejsou výsledkem nutnosti, ale panického strachu z vlivu manažerů ČEZů, Budvarů, krajských nemocnic či dopravních podniků.

Výjimky budou státní a městské firmy chránit

Většina odborníků na informační systémy vám dnes potvrdí, že přístup „čím více tajemství, tím více bezpečí“, fungoval naposledy v minulém století. Dnes se naopak doporučuje, aby utajovalo se jen to, co opravdu nikdo nesmí vidět, a ostatní bylo transparentní, aby každý mohl poukázat na díry, chyby a rizika. Zpráva Bezpečnostní informační služby opakovaně upozorňovala, že veřejné firmy jsou poškozovány hlavně svými manažery a pochybnými smlouvami. Příkladem je nevýhodný prodej servisní firmy ČEZ, kvůli které došlo k odstávce jaderné elektrárny. Ale kdo poslouchá BIS, že?

Zákon je unikát a není pořádně připravený

Zákon o registru smluv projednávaly dvě vlády, třikrát se přepisoval, prošel připomínkovým kolečkem pod dohledem Ministerstva vnitra, je inspirován fungujícím zákonem na Slovensku, má stejný rozsah jako existující zákon o přístupu k informacím, má roční testovací období, získal od byznysu ocenění Zákon roku 2016, pochválila ho ve výroční zprávě BIS. Ale ani to asi nestačí.

Zákon poškozuje státní podniky

Doložen je za testovací rok zatím jediný – ano, jediný – případ. Budvar ve smlouvě prozradil, že kupuje sklenice k expanzi na Balkán. Jak se později v analýze ukázalo, tuto informaci vůbec nemusel kvůli registru smluv odhalit. Udělal to u jedné smlouvy schválně, aby měl důkaz o apokalypse?

Zákon nahrává jednomu člověku – Babišovi nebo Jančurovi

Nejen podle pana Pečinky je zákon beranidlem Babišovy velké protikorupční revoluce, jak nazval pád Nečasovy vlády nedávno Václav Klaus. Pomineme, že platforma Rekonstrukce státu vznikla v roce 2013 především proto, aby zachránila právě protikorupční reformy z Nečasova kabinetu. Spoustu dalších věcí na této konspirační teorii nesedí. Iniciátorem a neúnavným propagátorem zákona je poslanec z klubu STAN a TOP09, který je zároveň nezdolný kritik současné vlády a ministra Babiše.  Proč za celou dobu konspiraci neprozradil?

Jaký může mít Babiš zájem na tom, aby se zjistilo, kolik stojí EET nebo jak prodává biopaliva státnímu podniku Čepro? Proč se jako první zákon pokusila zaříznout tehdejší náměstkyně Adriana Krnáčová (ANO) a poslanci ANO se v zákulisí domlouvali s ČSSD na plošných výjimkách ze zákona? Proč podnikatel Jančura nebojuje proti výjimce ze zveřejňování pro České dráhy a smířil se s nimi?

Kdyby kritici zákona operovali s fakty, našli by určitě celou řadu chyb. Ostatně žádný zákon není dokonalý a to platí dvojnásob o české legislativě. Pokud se ale chytají neověřených informací jen z jedné strany, sami si tím svůj boj proti průhlednosti veřejných prostředků notně podkopávají.

Nikola Hořejš

Autor je spolupracovníkem platformy Rekonstrukce státu.

Komentář vyšel 19. dubna 2017 na webové stránce deníku E15 v reakci na komentář B. Pečinky.