Babišova vláda schválila březnové změny systemizace v rozporu se služebním zákonem. Vyplývá to z nové analýzy právníků protikorupční platformy Rekonstrukce státu. Vláda v demisi nedodržela podmínky, podle kterých může změny daného rozsahu provést. Vláda také část změn neodůvodnila, i když to po ní vyžadují předpisy.
Vláda může podle zákona dělat větší změny v počtu a platovém zařazení služebních míst na jednotlivých úřadech jen jednou ročně pro celý následující kalendářní rok. Změny v průběhu roku může provádět jen v přesně jmenovaných případech. „Vláda může dělat změny takzvané systemizace státní správy jen za určitých podmínek. Minimálně v 10 případech vláda tyto podmínky nedodržela, a celá březnová změna systemizace tak není v souladu se zákonem,“ uvedl právník a analytik Petr Bouda z Rekonstrukce státu. Vláda schválila změnu systemizace státní správy 14. března, v platnost vešla 1. dubna. Celou právní analýzu si můžete přečíst tady.
„Tato změna systemizace měla beze sporu dopad na změnu počtu služebních míst, znamenala změnu objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a obsahovala i změny platových tříd zaměstnanců. Úpravy tohoto rozsahu lze přitom schválit jen za dvou podmínek – když dojde ke změně působnosti správního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena. Ke změně působnosti správního úřadu zákonem přitom ani v jednom případě nedošlo,“ doplnil Petr Bouda.
Povodně, nebo katastrofy? Ne, jen snaha reorganizovat úřady
Služební předpis náměstka Ministra vnitra pro státní službu přímo jmenuje příklady “podstatných změn” vnějších podmínek. „Mezi oprávněné důvody spadá potřeba reagovat na mimořádnou situaci - jako jsou povodně nebo jiné přírodní katastrofy, migrační krize, nebo ohrožení bezpečnosti státu. Dalším příkladem je potřeba realizovat projekty spolufinancované z evropských fondů. Poslední je pak podstatné snížení prostředků na platy státních zaměstnanců – to se ovšem vztahuje na situaci, kdy by státní rozpočet nebyl schopen platit úřední aparát současného rozsahu,“ jmenuje právník a analytik Petr Bouda. Podobné změny podmínek nenastaly.
Nejviditelnější změny proběhly na Úřadu vlády. Babišův kabinet svým usnesením zrušil 7 služebních míst na Úřadu vlády a přemístil je na Ministerstvo životního prostředí. Zdůvodnil to nutností přesunu agendy udržitelného rozvoje. Obdobně zrušil na Úřadu vlády 6 služebních míst na oddělení strategie, které přemístil na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Obdobné změny už dřív přinesly podezření, že vláda vykonává skrze systemizaci svoji personální politiku.
Velké organizační změny jen jednou do roka
Vláda své kroky odůvodnila obecnou snahou zefektivnit a racionalizovat státní správu, jenže organizační změny nepatří mezi oprávněné důvody pro provedení dílčí změny systemizace. „Je v pořádku, že vláda provádí změny ve struktuře státní správy. Ale podle zákona tak má činit vždy na následující rok. Takže pokud nyní zjistí potřebu změn, má je primárně směřovat na systemizaci pro příští rok. Svévolné průběžné organizační změny ve státní správě jdou proti smyslu zákona,“ uvedl právník Rekonstrukce státu Josef Karlický. Zákon o státní službě má zajistit větší stabilitu a kontinuitu státní správy. Systemizace schvalovaná vládou jednou ročně na následující rok má vést k promyšleným a koordinovaným zásahům do struktury státní správy.
Vláda změny v mnoha případech neodůvodnila
Podle právní analýzy není v pořádku ani to, že vláda změny systemizace v konkrétních bodech neodůvodnila. „Změna systemizace musí být odůvodněna. Příslušný předpis vyžaduje, aby v případě navrhovaných změn, úprav nebo aktualizací členové vlády uvedli jejich popis a důvod, včetně početního vyjádření původního stavu, změny a navrhovaného stavu,“ upřesnil Petr Bouda.
Odůvodnění chybí třeba v případě vůbec největší změny. Vláda zrušila změnou systemizace celkem 34 služebních míst a 11 pracovních postů na Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví. Některé se mají přesunout pod Českou agenturu pro standardizaci. Bez vysvětlení došlo ke změnám i v případě Ministerstva vnitra, kde vláda nařídila zvýšení platových tříd na neobsazených postech v Kabinetu Ministra vnitra. Podobně chybělo zdůvodnění i u změn 2 pracovních a služebních míst u Státního pozemkového úřadu.
Zásahy vlády A. Babiše do státní správy
Březnová změna systemizace je ze strany vlády v demisi už druhou vlnou zásahů do podoby státní správy. Vláda prosadila první systemizaci jen několik dní po svém jmenování. Dodnes přitom nezískala důvěru parlamentu. Už tato systemizace platná od 1. ledna 2018 přitom byla podle stanoviska expertů obcházením služebního zákona. Jeho cílem přitom bylo odpolitizování státní správy a zajištění kariérních vyhlídek pro odborníky a úředníky.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
