Dopadová studie k registru a Sobotkova výzva

Dopadová studie pro zákon o Registru smluv neukazuje podle expertní skupiny žádné nové překážky pro jeho zavedení nebo výhrady nového typu

Stínová studie Centra pro aplikovanou ekonomii došla po opravě vládní metodologie k nákladům 218 miliónů ročně místo 1,5 miliardy

Dnešní výzva premiéra Sobotky, aby centrální orgány zveřejňovaly smlouvy, je pozitivní signál, že ochota k otevřenosti se zvyšuje. Bohužel jde o nesystémové řešení, které dopadá pouze na cca 2 tisíce z necelých 20ti tisíc subjektů

Současná „minimalistická varianta“ zákona podle Rekonstrukce státu řeší všechny výhrady poslanců a stran

Dopadová studie vychází z nereálných odhadů státem ovládaných firem. Zatímco Čepro a.s. odhaduje náklad na zveřejnění 33 až 57 Kč na smlouvu (2 zaměstnanci, 150 smluv měsíčně), jako většina firem, společnost Mero 400 až 500 Kč, a akciová společnost ČEZ, která bude ze zákona nejspíš vyjmuta, 3400 Kč na smlouvu.

V dopadové studii se odhaduje, že se bude zveřejňovat 500 tisíc smluv měsíčně, reálné číslo je zhruba pětkrát nižší.

Dopadová studie počítá se 400 společnostmi zřízenými a ovládanými státem, ale skutečně ekonomicky aktivních je podle předchozích zjištění asi čtvrtina.

Dopadová studie odhaduje nároky na obce na základě průzkumu na nereprezentativním vzorku 4 měst, obdobný vzorek je i pro městské příspěvkové organizace – jedná se přitom o nejvýznamnější skupiny z hlediska odhadovaných nákladů.

Odhad personální náročnosti má také přílišný rozptyl. Zatímco zmíněný ČEZ odhaduje náročnost zveřejnění jedné smlouvy na 8 hodin, Ministerstvo pro místní rozvoj ale i město Blansko budou potřebovat pouze 15 minut. Obcím, které již v současnosti smlouvy zveřejňují, trvá zveřejnění v praxi 5 až 10 minut.

Náklady na zveřejňování smluv v centrálním registru dle našich výpočtů MV výrazně nadhodnotilo – v spolehlivějším odhadu jednotkovou metodou dochází k částce 1,5 mld.ročně, zatímco Centrum aplikované ekonomie stejnou metodou odhaduje náklady na 218 mil. Kč. Méně přesná metoda personálních nákladů dochází k obdobnému rozdílu 1,5 mld. (CAE), 4 mld. Kč (MV).

Ministerstvo vnitra neuvádí náklady v případě, že budou zveřejňovány pouze smlouvy nad 50 tisíc, jak nyní vláda uvažuje. Náklady se tak sníží znovu na asi jednu čtvrtinu.

Nehrozí právní nejistota u státních a městských firem, které nezveřejní část smlouvy, kterou považují za obchodní tajemství. Tyto firmy mohou nezveřejněnou nebo špatně zveřejněnou smlouvu opravit, aniž by se stala neplatnou.

Neplatnost smlouvy nezpůsobí chyby v psaní či počtech.

I jiné subjekty mohou uveřejněnou smlouvu po její uveřejnění opravit a to bez následku neplatnosti takové smlouvy až do uplynutí tříměsíční lhůty (opravy zůstávají zaznamenány v registru smluv).

Zákon nyní přesně vyjmenovává, na koho se povinnost vztahuje. Rekonstrukce státu považuje výčet povinných subjektů za dostatečný, i když si je vědoma sporného vynětí některých subjektů, jako jsou například veřejné vysoké školy. Povinnými subjekty nejsou ani právnické osoby založené podle jiného než českého práva, které působí převážně mimo území České republiky (tato výjimka se týká zejména některých dceřiných společností ČEZ, a.s.).

Zveřejňovat se budou jen smlouvy nad určitou částku stanovené vládou – očekává se 50 tisíc Kč. Nebudou se zveřejňovat faktury a objednávky.

Ze zveřejňování jsou vyňaty některé smlouvy z důvodu bezpečnosti, utajení a ohrožení konkurenceschopnosti. Například jsou vyňaty firmy kótované na burze, jako je společnost ČEZ.

Je ošetřeno duplicitní zveřejňování na profilu zadavatele a v registru.