Informační příkaz: Možný zlom ve vymahatelnosti práva na informace!

Rozhodnutí nadřízených orgánů, kterými se potvrzují rozhodnutí úřadů a veřejných institucí o odmítnutí informačních žádostí občanů, má mít nově možnost přezkoumat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).[1] Žadatelé dřív v případě nezákonného neposkytnutí informací měli po neúspěšném odvolání jedinou možnost. Pokud chtěli informace získat, museli podat žalobu ke správnímu soudu. Změnu poslanci odhlasovali na konci října. Pokud vejde v platnost, přinese výrazné urychlení celého odvolání.

„Už bylo načase, ČR je v mezinárodním srovnání práva na informace na nelichotivém 89. místě za Tanzánií (88.), Mongolskem (70.) nebo Hondurasem (84.). Nejvíce bodů ztrácíme právě kvůli neexistenci nezávislého dohledu a sankcí za porušování svobody informací,” řekl k novince Oldřich Kužílek, expert na právo na informace z Otevřené společnosti, která je garantem Rekonstrukce státu.[2]

Jeho kolega Adam Rut k tomu dodává: „Soudy jsou podobnými žalobami přehlceny, a pokud se vůbec rozhodnou vydat příkaz k poskytnutí informací, bývá to často až za dva roky, kdy už jsou dané informace žadateli k ničemu. Úřad pro ochranu osobních údajů by měl naopak být schopný rozhodnout v řádu měsíců.“

Vymáhání práva na informace by zlepšil informační příkaz

Tato novinka přináší výrazný posun ve vymáhání práva na informace. Jenže opatření je bezzubé, pokud poslanci současně neschválí takzvaný informační příkaz. Ten navrhuje poslanec Jakub Michálek (Piráti) v navazujícím pozměňovacím návrhu[3] a už zítra o něm budou poslanci hlasovat. „Informační příkaz umožňuje Úřadu pro ochranu osobních údajů anebo nadřízenému orgánu státní správy, aby přímo nařídil poskytnutí informace. Jeho neuposlechnutí může vést až k exekuci,“ vysvětlil právník Petr Bouda z mezinárodního týmu Frank Bold. Příkaz by měl zamezit situacím, kdy občan opakovaně žádá o informace a veřejná instituce je opakovaně odmítá vydat, i když pro to neexistuje zákonný důvod.

Obě změny zákona se tak navzájem doplňují a jedna bez druhé nedokáže nezákonnému odpírání informací zabránit. „Informační příkaz, který by mohl činit i jiný orgán než-li soud, je pro náš právní řád skutečně velmi potřebný. Samozřejmě za podmínky, že takový příkaz bude exekučně vymahatelný,” uvedla odbornice na správní právo Petra Bielinová. Tuto podmínku aktuální pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti) splňuje.

Co příkaz změní?

Zavedení informačního příkazu má hned dva pozitivní efekty. V současnosti je největším problémem to, že i když nadřízený orgán vyřizuje oprávněné odvolání žadatele o informace, nemůže příslušnému úřadu nebo instituci přímo nařídit poskytnutí informací. „Není překvapivé, že to vede k faktické nevymahatelnosti informací a vleklým soudním sporům,” uvedl Oldřich Kužílek.

Informační příkaz dále funguje jako přímá páka na neochotné úřady či státní firmy. „Častým problémem je však i to, že nadřízený orgán má na utajení informace často stejný zájem jako jemu podřízený úřad či instituce, protože je fakticky součástí stejného subjektu. V takových případech by mohl informační příkaz vydávat samotný ÚOOÚ,“ dodal Adam Rut.

Odborníci nový nástroj na vymáhání informací vítají

Přínos informačního příkazu vyzdvihuje řada odborníků. „Nemá-li právo na informace zůstat v mnoha případech fakticky pouhým právem „soudit se o informace“, je třeba informační příkaz do praxe zavést. Nejde o žádné mimořádné řešení, ale o racionální reakci na frekventovaný problém, kdy povinný subjekt mnohdy opakovaně nerespektuje právní názor nadřízeného orgánu a odmítá vyhovět žadateli. Dosud přitom neexistuje žádný účinný nástroj, s jehož pomocí by se žadatel proti takovému obstrukčnímu postupu mohl účinně a bez časové prodlevy bránit,” uvedl právník Miloš Tuháček, spoluautor komentáře k Zákonu o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.).

„Informační příkaz je významný zejména jako efektivní nástroj, jak zajistit přístup k informacím v situacích, kdy povinný subjekt nemá zákonný důvod pro jejich odepření, přesto však odmítá informace poskytnout. Jedná se o řešení, se kterým jsou dobré zkušenosti ze zahraničí a které za efektivní považují také soudci správních soudů,” řekl ústavní právník Maxim Tomoszek z Univerzity Palackého v Olomouci.

Všichni tři oslovení experti se pak shodli, že zavedení informačního příkazu neodporuje právu na samosprávu a mohou do něj tak být zahrnuty i obce a kraje. „Při vyloučení řízení týkající se samosprávy by totiž informační příkaz přicházel v úvahu jen u naprosto minimálního počtu případů, například mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem, případně u subjektů, kde je nadřízeným orgánem jedna jeho složka,” upozornila expertka na správní právo Petra Bielinová.

Kdo se podílí na Rekonstrukci státu?

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.

[1] Pozměňovací návrh poslance J. Michálka (Piráti) - PN 1074 k ST 138

[2] Srovnání vychází z žebříčku Global Right to Information Rating.

[3] Pozměňovací návrh poslance J. Michálka (Piráti) - PN 1278 k ST 139