Poslanci rozhodnou o dalším osudu státní správy. Budou hlasovat o kontroverzním vládním návrhu služebního zákona, který podle expertů i zástupců Evropské komise otvírá cestu k širší politizaci exekutivy. Novelu vrátil Sněmovně Senát spolu s návrhy, jak napravit největší problémy zákona. Mezi ně patří změny ve služebním hodnocení a zejména možnost, aby ministři mohli přímo odvolávat státní tajemníky.
EDIT: Hlasování o novele služebního zákona se posunulo na středu 23. 1. odpoledne kvůli mimořádně zařazenému bodu na schůzi Sněmovny “Situace na D1”.
Poslanci budou znovu hlasovat o vládním návrhu novely služebního zákona. Návrh jim vrátil Senát, který odmítl zákon přijmout, protože otevírá dveře pro větší politizaci ministerstev a státních úřadů. Odpůrci zákona nejvíce kritizují změny ve služebním hodnocení a také to, že významně rozšiřuje možnosti vlády, jak odvolat státní tajemníky.
Senát proto předložil vlastní návrh, který nejproblematičtější pasáže zákona mění. „Rekonstrukce státu jako protikorupční platforma může doporučit pouze schválení senátní verze zákona. Vládní verze totiž nabízí takový prostor pro ministry, že by mohli prakticky během půl roku vyměnit všechny nežádoucí úředníky a dosadit své lidi. To je velké pokušení pro každou vládu a tím i velké riziko,“ uvedl Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu.
Vláda likviduje původní smysl zákona
Vládní návrh mimo jiné dává ministrům do rukou silné nástroje, jak odvolat státní tajemníky. Původní služební zákon z roku 2015 přitom zavedl, že právě státní tajemníci plní roli prostředníků mezi politickým vedením ministerstev a profesionálními úředníky. Právě oni mají dbát na to, aby byli nejvyšší státní úředníci hodnoceni podle svého výkonu a své odbornosti, nikoliv podle svých politických názorů a preferencí. Aktuální vládní návrh proto popírá původní smysl zákona o státní službě.
„Vládní návrh rozšiřuje důvody, kdy může ministr odvolat státního tajemníka. Některé jsou však tak vágní, že je může kterýkoliv ministr snadno zneužít. Hrozba žaloby od tajemníka v tom politiky asi těžko odradí. Ministryně Klára Dostálová, která je autorkou této části zákona, hrozbu politizace na osobním setkání připustila, ovšem s tím, že u této vlády nehrozí. Služební zákon by však měl mít pojistky proti zneužití a nespoléhat na odpovědnost politiků,“ dodal Josef Karlický. Jeden z možných důvodů pro odvolání tajemníků je třeba i to, že „naruší důstojnost své funkce“ anebo „ohrozí důvěru ve své nestranné rozhodování“.
Takto vágní důvody však mohou ministři snadno využít proti nepohodlným tajemníkům. Zákon v nové podobě tak umožňuje ministrům vytvářet nepřípustný tlak na státní tajemníky, kteří mají klíčové pravomoci v personálních otázkách na ministerstvech. V důsledku tak dochází k většímu riziku politizace a destabilizace státní služby.
Velkým rizikem novely jsou také změny služebního hodnocení. „Podle návrhu schváleného Sněmovnou mají vysoké úředníky nově hodnotit politici, přičemž nevyhovující či dostačující služební hodnocení je důvodem k odvolání. To nabízí velký prostor pro politické a nikoli odborné hodnocení a vytváření tlaku na politickou loajalitu úředníka,” uvedl Lukáš Kraus, právník Rekonstrukce státu .
Jak dopadne náprava zákona?
Senátoři vládní návrh z totožných důvodů odmítli a vrátili zpátky Sněmovně s dvěma pozměňovacími návrhy, které řeší největší problémy zákona. Ty předložila senátorka Jitka Seitlová (klub KDU-ČSL) a senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti, klub Senátor 21). Pro tuto verzi zákona hlasovalo 60 ze 75 přítomných senátorů.
Pokud by senátní verze zákona měla projít, musí pro ni nutně hlasovat i někteří poslanci z vládních stran ANO a ČSSD. „Přijetí služebního zákona v roce 2014 je zřejmě v největší míře zásluhou ČSSD, která nezávislou a profesionální státní správu dlouhodobě prosazovala. Vzhledem k tomu by nyní mělo být rolí ČSSD zákon hájit a zlepšovat a ne vracet možnosti politizace,“ uvedl k tomu Josef Karlický.
Co si o vládním návrhu myslí odborníci?
Řada expertů se k vládní novele služebního zákona vyjádřila kriticky. „Je to jen další krok k bezvýznamnosti celé normy a návrat k samoděržaví. Zametá cestu k odstranění zbytků bariér vedoucí k návratu noci dlouhých nožů ve státní správě,“ říká k vládnímu návrhu Ivan Přikryl, právník a odborník na státní správu.
„Pokud se rozšíří důvody pro odvolání státních tajemníků například o skutečnosti, že "narušil důstojnost své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování", tedy o poměrně vágní důvody, otevírá se tím možnost odvolání státních tajemníků z politických důvodů. Státní tajemníci pak budou méně ochotni riskovat své postavení ve střetu s politickými reprezentanty, ne ani tak kvůli své funkci, ale z důvodu, že pokud budou odvoláni, jejich nástupce může být ryze politickým nominantem vládních stran,“ uvedl k vládnímu návrhu ústavní právník Maxim Tomoszek.
„Odvolatelnost státních tajemníků na jednotlivých ministerstvech, stejně jako jakékoliv změkčení dříve stanovených pravidel, bude přispívat k závislosti úředníků na politické reprezentaci a tím zcela eliminovat největší přínos služebního zákona, tedy snahu o nezávislost úředníků na vládnoucí reprezentaci,“ komentoval vládní návrh Ondřej Závodský, bývalý náměstek na ministerstvu financí a právník.
Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.