Poslanci mohou zastavit nezákonné obstrukce úřadů při poskytování informací

Informační příkaz by měl zamezit situacím, kdy občan opakovaně žádá o informace a veřejná instituce je opakovaně odmítá vydat, i když pro to neexistuje zákonný důvod. Novinku navrhuje poslanec Jakub Michálek (Piráti)[1] a poslanci o ní budou hlasovat 5. prosince. „Informační příkaz umožňuje Úřadu pro ochranu osobních údajů anebo nadřízenému orgánu státní správy, aby přímo nařídil poskytnutí informace. Jeho neuposlechnutí může vést až k exekuci,“ vysvětlil právník Petr Bouda z mezinárodního týmu Frank Bold.

Co příkaz změní?

Zavedení informačního příkazu má dva pozitivní efekty. V současnosti je největším problémem, že i když nadřízený orgán vyřizuje oprávněné odvolání žadatele o informace, nemůže příslušnému úřadu přímo nařídit poskytnutí informací. V praxi jeho rozhodnutí pouze zruší a vrátí případ k posouzení zpět do rukou úřadu, který již jednou nezákonně informace odmítl vydat. „Není překvapivé, že to vede k faktické nevymahatelnosti informací a vleklým soudním sporům,” uvedl Oldřich Kužílek, expert na právo na informace z Otevřené společnosti, která je jedním z garantů Rekonstrukce státu.

Informační příkaz dále funguje jako přímá páka na neochotné úřady či státní firmy. „Častým problémem je však i to, že nadřízený orgán má na utajení informace stejný zájem jako jemu podřízený úřad či instituce, protože je fakticky součástí stejného subjektu. V takových případech by mohl informační příkaz vydávat samotný ÚOOÚ,“ dodal Adam Rut, analytik Otevřené společnosti.

Zamítnuté žádosti bude posuzovat Úřad pro ochranu osobních údajů

Poslanci na konci října schválili novelu, která dává neúspěšným žadatelům o informace možnost požádat o přezkum Úřad pro ochranu osobních údajů.[2] Tito žadatelé přitom měli doposud jedinou možnost – když chtěli informace získat, museli podat žalobu ke správnímu soudu. Pokud tato novinka vejde v platnost (a to bude nejdříve v roce 2020), měla by přezkum rozhodnutí o odmítnutých žádostech výrazně zkrátit a ulevit zahlceným soudům.

„Už bylo načase, ČR je v mezinárodním srovnání práva na informace na nelichotivém 89. místě za Tanzánií (88.), Mongolskem (70.) nebo Hondurasem (84.). Nejvíce bodů ztrácíme právě kvůli neexistenci nezávislého dohledu a sankcí za porušování svobody informací,” řekl k přezkumu Oldřich Kužílek.[3]

Jeho kolega Adam Rut k tomu dodal: „Soudy jsou podobnými žalobami přehlceny, a pokud se vůbec rozhodnou vydat příkaz k poskytnutí informací, bývá to často až za dva roky, kdy už jsou dané informace žadateli k ničemu. Úřad pro ochranu osobních údajů by měl naopak být schopný rozhodnout v řádu měsíců.“

Odborníci nový nástroj proti obstrukcím vítají

Současně je však celá novinka bezzubá, pokud Sněmovna neschválí také informační příkaz. Obě změny zákona se tak navzájem doplňují a jedna bez druhé nedokáže nezákonnému odpírání informací zabránit. „Informační příkaz, který by mohl činit i jiný orgán než soud, je pro náš právní řád skutečně velmi potřebný. Samozřejmě za podmínky, že takový příkaz bude exekučně vymahatelný,” uvedla odbornice na správní právo Petra Bielinová. Tuto podmínku aktuální pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti) splňuje.

Informační příkaz by měl pomoci rychle a efektivně vymáhat informace, na které existuje zákonný nárok. „Nemá-li právo na informace zůstat v mnoha případech fakticky pouhým právem „soudit se o informace“, je třeba informační příkaz do praxe zavést,“ uvedl právník Miloš Tuháček, spoluautor komentáře k Zákonu o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.).

Podle oslovených odborníků nejde o mimořádné řešení, ale o reakci na častý problém z praxe. „Dosud přitom neexistuje žádný účinný nástroj, s jehož pomocí by se žadatel proti takovému obstrukčnímu postupu mohl účinně a bez časové prodlevy bránit,” připomněl Tuháček. „Jedná se o řešení, se kterým jsou dobré zkušenosti ze zahraničí a které za efektivní považují také soudci správních soudů,” řekl ústavní právník Maxim Tomoszek z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zavedení informačního příkazu přitom neodporuje právu na samosprávu a mohou do něj tak být zahrnuty i obce a kraje. „Při vyloučení řízení týkající se samosprávy by totiž informační příkaz přicházel v úvahu jen u naprosto minimálního počtu případů, například mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem, případně u subjektů, kde je nadřízeným orgánem jedna jeho složka,” dodala expertka na správní právo Petra Bielinová.

Kdo se podílí na Rekonstrukci státu?

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.

[1] Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) - Pozměňovací návrh č. 1278 k sněmovnímu tisku č. 139

[2] Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) - Pozměňovací návrh č. 1074 k sněmovnímu tisku č. 138

[3] Srovnání vychází z žebříčku Global Right to Information Rating.