Pražský městský soud ve čtvrtek zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Soud konstatoval, že jsou nezákonná
Rekonstrukce státu společně s předními ústavními experty upozornila vládu již 2. dubna na to, že některé její dosavadní kroky proti šíření pandemie nemají dostatečný právní základ. „Rozhodnutí soudu není nijak překvapivé. Řada ústavních právníků poukazovala na fakt, že zásadní opatření s plošným dopadem na práva a povinnosti občanů ČR nemůže přijímat Ministerstvo zdravotnictví jako mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Rekonstrukce státu členům vlády proto po analýze vládních opatření výslovně doporučila, ať se tohoto postupu vyvaruje a postupuje striktně podle krizového zákona,” komentuje rozhodnutí hlavní analytik Lukáš Kraus.
Z rozhodnutí Městského soudu také plyne, že určitá opatření vlády proti pandemii nebude možné držet v platnosti po ukončení nouzového stavu. Přičemž vládní strany vedou debatu, zda nouzový stav ukončí už na konci dubna. „Vláda by měla především jasně stanovit a odůvodnit, jaká opatření musí trvat po 30.4. a následně vyhodnotit, zda budou mít dostatečný právní rámec i v případě ukončení nouzového stavu. Pokud některá opatření zákonný podklad mít nebudou a je nutné na nich trvat, nelze to řešit ohýbáním “běžných zákonů”, ale je nutné potřebné legislativní zmocnění zajistit” uvádí k tomu vedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický.
Pro dlouhodobější řešení právního rámce k přijímání vládních opatření je podle expertů zapojených do projektu NEZHASÍNAT! rozhodně vhodnější schválení nového rámce nastaveného „na míru” situaci, než prodlužování nouzového stavu. Analytik Rekonstrukce státu Jakub Černý vysvětluje: „Nejjednodušší cestou by byla zřejmě novelizace současného krizového zákona, která by nově zavedla zvláštní přechodný režim pro současnou fázi řešení pandemie. Musel by být mnohem omezenější než nouzový stav a umožňovat jen nezbytná omezení práv a svobod i ukládání povinností. I tento režim by však musel být schvalován Sněmovnou.”
Případná legislativa umožňující speciální krizový režim však navzdory možnosti rychlého schválení ve stavu legislativní nouze zřejmě nebude schválena do 30. 4. Vzhledem k tomu se může ukázat jako nevyhnutelné prodloužení nouzového stavu, jakožto dosud jediného ústavně konformního způsobu přijetí potřebných krizových opatření. V takovém případě experti doporučují, aby vláda v žádosti Poslanecké sněmovně jednoznačně a podrobně popsala, jak bude nouzový stav využívat.
Analytik Frank Bold Věnek Bonuš k tomu uvádí: „Vláda by měla žádost detailně odůvodnit a podložit ji nespornými daty. Měla by také ve smyslu Čl. 6 odst. 1 ústavního zákona o bezpečnosti ČR zcela jasně vymezit jaká práva a v jakém rozsahu mají být omezena a jaké povinnosti a v jakém rozsahu se chystá ukládat, přestože se jedná o prodloužení a nikoliv vyhlášení nouzového stavu. Jeho trvání by pak mělo být omezeno jen do doby přijetí speciálního mírnějšího rámce.“
Dopady pandemie koronaviru a restart ekonomiky by měli politici řešit bez „zhasnutí pravidel". Rekonstrukce státu proto spustila projekt NEZHASÍNAT!. Experti v něm nabízí politikům sadu doporučení, jak se popasovat s krizí v mezích zákonů, a rozjet ekonomiku efektivně a transparentně.