Ministerstvo vnitra předložilo vládě novelu, která by výrazně omezila přístup občanů k informacím od úřadů. Rekonstrukce státu upozornila na několik problematických aspektů návrhu: zavádí nové výjimky ze zákona, dává úřadům možnost zamítnout i oprávněnou žádost jako „šikanu” a navíc neobsahuje přesnou definici toho, kdo všechno je z veřejných institucí povinný informace poskytovat. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nakonec předlohu ještě před jednáním stáhl a nechá ji znovu projednat na ministerstvu.
Analýzou návrhu se zabýval Oldřich Kužílek, expert Otevřené společnosti na právo na informace a také Lukáš Kraus, právník Rekonstrukce státu. Vládní novela v důsledku zásadně omezuje právo občanů na informace a návrh také přehání ochranu úřadů před potenciálními šikanózními žádostmi. „Formulace ochrany před kverulanty umožňuje neohraničeně odmítat žádosti. Je nekonkrétní, dá se zneužít na kdeco. Občan by se například nesměl zeptat na kvalifikaci úředníka, o jehož rozhodnutí ve své věci pochybuje,“ říká Oldřich Kužílek, který je také spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 1999.
Novela z dílny ministerstva vnitra obsahuje také další kontroverzní body. Rekonstrukce státu proto upozornila členy vlády, včetně ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který poté návrh stáhl z vlády. Oceňujeme, že ministr chce novelu nechat přepracovat uvnitř resortu. Současná podoba návrhu totiž neodpovídá cílům, které si ministerstvo vytyčilo.
Proč jsou v návrhu nové výjimky ze zákona?
Návrh v současné podobě zavádí zcela nové výjimky ze zákona. Mají se tajit např. informace o smlouvách na pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami. To by v důsledku přineslo utajení cen, za které stát kupuje třeba nouzové zásoby obilí. „Tyto nákupy jsou z hlediska rizika korupce jedny z nejcitlivějších, zejména, když firmy premiéra Babiše, aktuálně spravované ve svěřenských fondech, patří mezi největší zemědělské producenty v zemi,” nastiňuje Oldřich Kužílek.
Návrh neurčuje, kdo všechno musí zákon poslouchat
Ve vládní novele navíc chybí definice tzv. povinných subjektů. „Ministerstvo vnitra nám již vloni přislíbilo, že aktuální novela infozákona bude obsahovat definici toho, které veřejné instituce jsou ze zákona povinné poskytovat informace. Byli jsme přirozeně překvapeni, že od tohoto záměru upustilo,” podotkl Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.
V praxi se totiž žadatelé nezřídka setkávají s tím, že jim například firma s většinovým podílem státu tvrdí, že nemusí odpovídat na žádosti, neboť se na ni zákon nevztahuje. Podobný výklad zákona potom často vede ke sporům, které někdy musí řešit až soud. „Pro právní jistotu žadatelů by bylo velkým přínosem, kdyby vládní novela zahrnovala i tuto definici,” uzavírá Lukáš Kraus.
Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
