Vládní návrh zákona o státním zastupitelství? Rizika a nejistá budoucnost

Vládní návrh novely zákona o státním zastupitelství přinesl hlavní garance proti snadné odvolatelnosti nejvyššího státního zástupce. Především pevné funkční období žalobců spojené s možností odvolat je pouze na základě kárného řízení. Přesto však návrh předložený novou ministryní spravedlnosti Marií Benešovou vyvolal také pochybnosti. Původní návrh ministra Jana Kněžínka chtěl, aby ministr spravedlnosti jmenoval 2 z 5 členů komise, která vybírá vedoucí státní zástupce. Návrh, který předložila Marie Benešová, však tento poměr převrací a umožňuje ministru přímo jmenovat 3 z 5 členů komise. Většinu zástupců výběrové komise tak bude jmenovat ministr, který následně jmenuje i samotné vedoucí státní zástupce.

„Oproti návrhu předchozího ministra Kněžínka z března 2019 došlo k nápadné změně v pravidlech sestavování komise, která má vybírat vedoucí státní zástupce. Ministr spravedlnosti by neměl jmenovat většinu členů, tedy tři z pěti členů komise v situaci, kdy je to opět on, kdo následně jmenuje vedoucí státní zástupce do funkce. Máme obavy, že pokud nabude účinnosti vládní novela v tomto znění, bude výběr vedoucích státních zástupců jen hrou na výběrové řízení. Formálně vzato sice půjde o výběrové řízení, ale tento proces bude plně pod kontrolou ministra," říká právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Ministryně spravedlnosti Benešová k ospravedlnění této změny na tiskové konferenci tvrdila, že třetím členem komise má být pouze důvěryhodný soudce. Návrh však požaduje pouze, aby jím byl "soudce, který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného posouzení odborných předpokladů pro výkon funkce vedoucího státního zástupce". Při takto vágní definici to tedy ve výsledku může být kterýkoliv soudce, jehož ministr spravedlnosti vybere.

Proč se současní žalobci nebudou moct ucházet o svá místa?

Další neblahou změnou návrhu je to, že až zákon začne platit, současní vedoucí státní zástupci už se nebudou moci ucházet o stejnou pozici. „Pro takové omezení nevidíme důvod. Navíc to může vést i ke sporům u Ústavního soudu z důvodu diskriminace,” přiblížil Lukáš Kraus.

K diskusi je také pojetí navrhovaných přechodných ustanovení. Stávající vrchní státní zástupci mají nelogicky zvláštní přechodná funkční období, místo toho, aby měli spolu s krajskými a okresními státními zástupci stejně odstupňované mandáty dle nástupu do výkonu funkce. Ve funkci tak L. Bradáčová a I. Ištvan skončí již za tři roky od účinnosti návrhu. Jelikož má dle jeho textace skončit mandát současnému nejvyššímu státnímu zástupci P. Zemanovi již dva roky po nabytí účinnosti novely, bude vybírat nového pražského a olomouckého vrchního žalobce až jeho nástupce. Obáváme se proto narušení určité kontinuity a stability fungování státního zastupitelství. V tomto směru považujeme za mnohem vhodnější návrh přechodných ustanovení obsažený v úzké poslanecké novele předložené Piráty, ODS a KDU-ČSL.

Stále přitom platí, že Rekonstrukce státu preferuje úzký poslanecký návrh, který by přinesl potřebné garance pro nejvyššího státního zástupce velmi rychle. Poslanecký návrh by mohl přzrychleném přijetí v 1. čtení ve Sněmovně začít platit již v lednu 2020. Oproti tomu komplexní vládní návrh by měl začít platit pravděpodobně až od ledna 2022. (Ministerstvo spravedlnosti dnes poprvé připustilo i dřívější termín.) Nezajistí proto potřebné garance pro nezávislost státního zastupitelství ještě v tomto volebním období. Více v tomto komentáři.

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.