Analýza: Vláda připravuje další změny ve státní správě. Většinu z nich mohla provést už před Vánoci

Nově jmenovaná vláda připravuje další změny v uspořádání pracovních a služebních míst ve státní správě. Změny se tentokrát mají dotknout Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Státního fondu dopravní infrastruktury, ale také Energetického regulačního úřadu. První vlnu změn už vláda schválila a platí od června. Druhá vlna úprav měla vstoupit v platnost v červenci, ale 1. Babišův kabinet v demisi ji na svém posledním zasedání nestihl projednat. Návrh se tak posouvá ve stejné podobě dál a bude se jím zabývat nová vláda.

Podle analýzy vládních dokumentů oba zásahy nepřináší velké rušení pracovních míst. Úředníky čeká spíše přesun jednotlivých agend mezi pracovišti. „Červnová i nejnovější červencová změna systemizace státní správy je v souladu se služebním zákonem, i když má některé nedostatky,“ uvádí právník a analytik Rekonstrukce státu Petr Bouda. Většina aktuálních změn však mohla být zařazena už do dřívějších zásahů do státní správy. „Část změn v červencové systemizaci souvisí s navýšením platových tříd nařízením vlády č. 399/2017 Sb. ze dne 6. 11. 2017, přičemž není zřejmé, proč nedošlo k odpovídající změně systemizace dříve, než v polovině roku 2018,“ přibližuje Petr Bouda.

Neustálé změny státní správě neprospívají

Celkově se pak zdá, že pokud by vláda řádně připravila Vánoční systemizaci, nemusela by neustále schvalovat další a další dílčí změny. „Vláda má samozřejmě právo provádět změny ve struktuře státní správy, ale služební zákon pro to stanovuje jasná pravidla. Změny služebních a pracovních míst se mají připravit vždy předem na celý kalendářní rok, přičemž během roku už má docházet ke změnám jen za mimořádných okolností. Pokud se např. ministr rozhodne zřídit novou sekci, měl by tuto změnu komplexně provést v systemizaci na daný rok a ne ji realizovat v průběhu roku několika dílčími změnami. Neustálé změny a zásahy do chodu státní správy ohrožují stabilitu a kontinuitu výkonu její činnosti, což jde proti smyslu služebního zákona," říká k celé věci vedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Babišova vláda provedla největší zásah na několika ministerstvech už před Vánoci 2017. Tehdy zrušila 50 pracovních a 23 služebních míst. Podle stanoviska expertní skupiny výzvy Mantinely demokracie takto účelově obešla služební zákon. Další změny pak vláda odhlasovala v březnu a v dubnu, a to v rozporu s požadavky zákona o státní službě. Právní analýza Rekonstrukce státu ukazuje, že vláda v březnu nesplnila požadavky, které po ní zákon vyžaduje. Služební zákon přijal parlament v létě roku 2015. Nezahrnuje však všechna opatření, která prosazovala Rekonstrukce státu. Zákon má chránit úředníky od politických tlaků a má také zajistit větší stabilitu a kontinuitu státní správy.

Kdo je Rekonstrukce státu?

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je aktuálně kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.

Občané zapojení do Rekonstrukce státu prosadili 5 z 9 protikorupčních opatření, která si v roce 2013 vytyčili za svůj cíl. Příkladem je jednotný registr smluv státu, majetková přiznání politiků nebo pravidla pro transparentnější financování politických stran. V tomto volebním období se Rekonstrukce státu soustředí na zavedení přijatých protikorupčních opatření do praxe, prosazování nových opatření a také hlídání demokratických principů, které shrnuje výzva Mantinely demokracie.