Poslanci Ústavně-právního výboru sněmovny dnes rozhodovali o dalším osudu zákona o regulaci lobbování. Vládní koalice prosadila do návrhu dvě pozitivní novinky - lobbisté státních firem i profesních asociací budou muset transparentně informovat o své komunikaci se zákonodárci. Další navržená změna ale může způsobit masivní obcházení zákona. Podle návrhu poslanců vládní koalice nebudou lobbisté muset v budoucnu informovat o své komunikaci s asistenty poslanců a senátorů. Rekonstrukce státu před tímto návrhem varuje.
Aktualizováno 9. 10. 2024 po jednání Ústavně-právního výboru sněmovny: Výjimka sem, výjimka tam! A z nadějného návrhu zákona o regulaci lobbování bude brzy ementál. Poslanci Ústavně-právního výboru sněmovny dnes hlasovali o koaličních pozměňovacích návrzích, které budou mít zásadní dopad pro finální podobu zákona o regulaci lobbování. Zákon má vnést světlo do toho, kdo za co v Česku lobbuje. Poslanci schválili několik pozitivních změn. Velké riziko pro obcházení zákona však představuje návrh, aby lobbisté v budoucnu nemuseli transparentně vykazovat svoji komunikaci s asistenty poslanců a senátorů.
Tři největší změny v návrhu zákona o regulaci lobbování:
Rekonstrukce státu opakovaně varovala poslance před vyškrtnutím asistentů poslanců a senátorů z návrhu zákona. Tento krok přináší obrovský prostor pro obcházení zákona. Apelujeme na jednotlivé poslance z vládních i opozičních stran, aby tento návrh na plénu sněmovny zamítli. Dále je nutné upozornit i na to, že ministerstvo financí nechce posílit kapacity ministerstva spravedlnosti, které bude fakticky vykonávat dohled nad registrem lobbistů a vykazování v něm.
I nadále hájíme přínos zákona a jeho podobu bez výjimek. Občané mají právo vědět, kdo ovlivňuje konkrétní podobu zákonů, národních strategií a dalších klíčových národních norem. Zákon o regulaci lobbování může pomoci zvýšit důvěru v politiku a zúžit prostor pro korupci a klientelismus. Musí však platit pro všechny lobbisty bez rozdílu a nesmí poskytovat prostor pro obcházení.
Pravidla pro transparentní lobbing jsou v české politice diskutována už nejméně 20 let, ale nyní to vypadá, že skutečně budou přijata - pokud tedy Česko nechce přijít o peníze z evropského Národního plánu obnovy. Zůstává ale otázkou, v jaké podobě bude zákon přijat.
Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda tohoto výboru Marek Benda (ODS) se už před minulým jednáním výboru veřejně vyjádřili (Události ČT, 18. dubna 2024, reportáž od 42. minuty) proti tomu, že se zákon má vztahovat i na asistenty poslanců a senátorů. Zájem o tuto výjimku potvrdili i na ÚPV konaném 4. září. Vládní návrh zákona vnímá asistenty poslanců a senátorů jako lobbované osoby. V praxi to znamená, že každý lobbista by měl v budoucnu vykazovat komunikaci (schůzky, telefonáty aj.) nejen s poslanci, ale i s jejich asistenty.
Jsou známy případy, kdy sám asistent zákonodárce nabízel legislativní monitoring profesní komoře nebo ovlivňování legislativy. Z naší dlouhodobé komunikace se zástupci českého parlamentu také víme, že v řadě případů připravuje asistent poslanci či senátoru veškeré podklady včetně odborného stanoviska a disponuje tak značným vlivem na jeho rozhodování.
Lobbing není korupce, ale předávání argumentů
Lobbing je komunikace vedená jakýmkoliv způsobem (osobně, telefonem, emailem…) s cílem ovlivnit někoho při rozhodování. Lobbing není korupce. Korupce je nelegální způsob, jak dosáhnout svého cíle, např. pomocí úplatku. Lobbing je naopak legitimní komunikace, ve které místo úplatků používají lobbisté argumenty. Lobbing je zcela legitimní a legální činnost, která pomáhá v demokraciích komunikovat zájmy vůči těm, kteří rozhodují ve veřejných funkcích.
Co je to lobbing?Pokud by však šlo o lobbing zástupců komor nad rámec těchto standardních cest, tak ten podle Rekonstrukce státu musí mít jasná pravidla a musí být transparentně vykazován stejně jako jakýkoliv jiný lobbing. Podle výsledného kompromisu bude ze strany zástupců profesních asociací považován za lobbing podle zákona skutečně jen individuální lobbing zákonodárců, nikoliv opakované zasílání připomínek k návrhům zákonů v rámci připomínkového řízení.
Návrh zákona o regulaci lobbování má z pohledu snah o vyšší transparentnost jednu velkou vadu: vládní návrh nezahrnuje lobbisty státem vlastněných firem (ČEZ, České dráhy, Česká pošta atd.), přestože tyto firmy reálně najímají lidi speciálně pro lobbing zákonodárců či sami lobbují volené zastupitele na národní úrovni.
Zástupci patnácti nevládních organizací včetně Rekonstrukce státu již v červnu žádali dopisem zákonodárce, aby opravili problémové části návrhu zákona, který má nastavit pravidla pro lobbování v Česku.
V minulosti lobbing zástupců státních a polostátních firem pořádně zamával s podobou konkrétních zákonů. Ze známějších pokusů o lobbing můžeme uvést příklad z roku 2019, kdy zástupci České pošty lobbovali komunistického poslance Leo Luzara nebo nedávný lobbing zástupců ČEZu za omezení konkurence v návrhu novely energetického zákona.
Ministerstvo spravedlnosti absenci zařazení lobbistů státních firem do hledáčku zákona vysvětluje tím, že zaměstnanec státem ovládané firmy je de facto státním zaměstnancem a ten nemůže být současně lobbistou, neboť pouze plní úkoly vlády. V reálitě však tento vztah občas mívá opačnou dynamiku: mocné státní firmy umí otáčet míněním politiků a ne vždy reprezentují stejný zájem, jako má stát.
Pozměňovací návrh pro zařazení lobbistů státních a polostátních firem do zákona už podal poslanec Jakub Michálek (Piráti), místopředseda Ústavně-právního výboru sněmovny. Tento návrh omezuje výjimku pouze na vertikální komunikaci, tj. komunikaci mezi státní firmou a organizační složkou státu, která je jejím zřizovatelem, zakladatelem nebo v ní uplatňuje za stát práva akcionáře. Tedy by nemusela podléhat reportingu např. komunikace zástupce ČEZu a Ministerstva financí ohledně úpravy zákona, ale naopak ovlivňování poslanců v jejich rozhodování o konkrétní legislativě ze strany ČEZu ano. Tento návrh byl doporučen k přijetí ústavně-právním výborem sněmovny.
Jak je podle chytaného zákona definován lobbing?
Zákonu o regulaci lobbování má podléhat pouze soustavný lobbing zájmových osob v zájmových oblastech. Mezi zájmové osoby patří prezident, členové vlády, poslanci a senátoři, náměstci ministrů, vysocí státní úředníci, vládní zmocněnci a další významní veřejní funkcionáři na národní úrovni. Mezi zájmové oblasti pak patří tvorba zákonů a dalších národních právních předpisů, tvorba národních strategií a koncepcí, mezinárodních smluv a dalších důležitých opatření s celostátní působností.
V tomto směru bylo překvapivé jednání Výboru pro bezpečnosti ze dne 5. 9., který dal v rámci bodu s názvem „Bezpečnostní aspekty regulace lobbingu” prostor pro vystoupení zástupcům společností ČEPRO, ČEPS, ČEZ a NAKIT. Ti prezentovali obavy z návrhu J. Michálka s odkazem na bezpečnost citlivých informací, nedostatečnou ochranu kritické infrastruktury či hrozby kyberútoků.
Návrh zákona o regulaci lobbování však rozhodně nesměřuje ke zveřejňování takových informací. Pod regulaci lobbování by většina z namítaného vůbec nespadla - reportování v registru se omezuje jen na informace kdo koho ovlivňoval v rámci přijetí daného zákona, mezinárodní smlouvy či koncepčního dokumentu. Pokud je žádoucí návrh zákona s ohledem na zajištění bezpečnosti citlivě zpřesnit, je to v pořádku. Plošná výjimka pro státní firmy je však problematická.
Členové bezpečnostního výboru se vůbec nezabývali bezpečnostním hlediskem netransparentního lobbingu státních firem, na který upozorňovala v minulosti Bezpečnostní informační služba. Pominuli také stanovisko Legislativní rady vlády, jež uvedla, že pokud právnická osoba ovládaná státem jakkoliv cíleně ovlivňuje jednání osob zařazených mezi lobbované, je žádoucí, aby taková činnost byla transparentní, což je plně v souladu s cíli připravovaného zákona.
Je pochopitelné, že mnoho zástupců organizací lobbujících u politiků nevítá nový zákon s otevřenou náručí. Lobbisty čekají nové povinnosti: budou se muset přihlásit do elektronického registru lobbování, uvést v něm za koho a za co lobbují a minimálně jednou za půl roku vložit do registru zápis o své činnosti. Současně lobbistům vzniká povinnost informovat volené zástupce při lobbingu, že jsou lobbisty ve smyslu zákona.
Politici oproti tomu budou ze zákona povinni vykazovat jedinou věc: zapsat změnu postoje vůči návrhu zákona či strategie apod., pokud k ní dojde po konzultaci s lobbistou, do tzv. lobbistické stopy zákona.
Administrativa spojená se zákonem je však přiměřená vůči přínosům nového zákona. Podobná pravidla pro transparentní lobbing již platí v mnoha jiných zemích nebo i v Evropském parlamentu a považují se dnes za běžný standard. Aktuální návrh zákonné úpravy proto považujeme za racionální a přiměřený.
Rekonstrukce státu hájí přínos zákona i jeho podobu bez výjimek. Občané mají právo vědět, kdo ovlivňuje konkrétní podobu zákonů, národních strategií a dalších klíčových dokumentů a norem na národní úrovni. Zákon o regulaci lobbování může pomoci zvýšit důvěru v politiku a zúžit prostor pro korupci a klientelismus.
Další výhodou zákona, který vnese světlo do toho, kdo za co v Česku lobbuje, je to, že pomůže nastavit základní standardy etického a transparentního prosazování zájmů a umožní tak prezentaci různorodých zájmů a otevřenou tvorbu politiky.
Zjistěte víc o práci Rekonstrukce státu
Děláme vše pro to, aby náš stát byl moderní, demokratický, spravedlivý a přívětivý ke svým občanům. Chceme politiku bez korupce a státní správu, která odpovídá nárokům 21. století.
Témata