ČR nestihla převzít evropskou směrnici o ochraně oznamovatelů do národní legislativy. Protikorupční organizace apelují na novou vládu za urychlené přijetí zákona

Končící vládě Andreje Babiše (ANO) a předchozí Poslanecké sněmovně se nepodařilo z důvodu chybějící politické vůle český zákon přijmout ve stanoveném termínu.

Ochrana oznamovatelů přitom patří mezi klíčové protikorupční oblasti a v současné chvíli je v ČR velmi slabá. Přímý účinek evropské směrnice se v nynější podobě dotkne “pouze” specifického segmentu, a to veřejné správy. Dopadne tak na oznamování ve státních institucích, krajích a obcích s více než 10 000 obyvateli. Panuje však řada obav a nejasností z aplikační praxe. Podrobná česká právní úprava by naopak měla nejasnosti odstranit a mít pozitivní celospolečenský dopad.

„Cílem ochrany je, aby pracovník, který upozorní na porušování pravidel, nečelil odvetným opatřením v důsledku podaného oznámení. Takovým opatřením je například výpověď nebo snížení mzdy, ale i různé další formy účelového znepříjemňování výkonu práce. Odvetná opatření jsou zakázána a oznamovatel se může proti nim lépe bránit v případném soudním sporu,“ vysvětluje Šárka Zvěřina Trunkátová, místopředsedkyně Oživení.

Účinnost směrnice

Přímý vertikální účinek evropské směrnice znamená, že od 17. prosince 2021 by se ve veřejných institucích měl oznamovatel moci domáhat ochrany, pokud by vůči němu bylo podniknuto odvetné opatření za učinění oznámení týkající se ustanovení, která vychází z evropského práva.

„Posuzování těchto případů může být právně komplikované a není jasné, jak to bude vymahatelné. I proto je nezbytné rychlé přijetí českého zákona, který překlene některé mezery a zajistí funkčnost oznamovacích systémů,” vysvětluje Jan Dupák, právník TI.

Ministerstvo spravedlnosti k přímému vertikálnímu účinku evropské směrnice ve veřejném sektoru vydalo metodiku.

„Velice oceňujeme, že Ministerstvo spravedlnosti vydáním metodiky vyjasňuje řadu otázek, které přímý účinek směrnice vyvolává a zmírňuje tak právní nejistotu způsobenou absencí prováděcího zákona. Uvítali bychom doplnění metodiky o jasné vymezení veřejných subjektů, které musí zřídit interní oznamovací kanály,” říká Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu.

Zároveň považujeme za důležité, aby se podařilo ministerstvu spustit osvětovou kampaň, která pomůže zmírnit velkou míru kolujících nepřesných informací o nadcházejících povinnostech, kterými jsou zavaleny veřejné úřady i firmy.

Oznamovatelé patří mezi klíčové postavy v odhalování nekalostí a protiprávního jednání. Chrání veřejné zdraví, zachraňují životy a v neposlední řadě otevírají závažné kauzy týkající se ekologie, korupce či veřejných financí. Proto je nutná jejich zákonná ochrana.