Většina českých soudů nezveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí. Zatímco Ústavní soud a nejvyšší soudy je zveřejňují, okresní a krajské soudy tuto povinnost neplní. Rozhodování soudů by přitom mělo být předvídatelné, a občané by měli mít přehled o tom, jak soudy postupují. Aktuálně vzniká nová databáze, v níž by se rozsudky všech soudů v anonymizované podobě měly objevit. Pokud má ovšem lépe fungovat, je třeba tuto povinnost uložit soudům zákonem, ne pouze ministerskou instrukcí.
AKTUALIZACE (6.1. 2021): Poslanci předložili ve druhém čtení zákona o soudech a soudcích hned dva pozměňovací návrhy, které by povinnost zveřejňování soudních rozhodnutí zakotvily do zákona. Minimalistický návrh, který rozsah zveřejňované agendy nechává na vyhlášce Ministerstva spravedlnosti, předložila poslankyně Taťána Malá (ANO). Podporu si již získal i na Ústavně právním výboru Sněmovny.
Konkrétnější návrh předložil Jakub Michálek (Piráti). Podrobněji upravuje rozsah zveřejňované agendy, ochranu údajů i otevřený formát zveřejňovaných dat. Ten na výboru zůstal bez stanoviska. Poslední slovo však budou mít poslanci ve 3. čtení, které může proběhnout již během ledna. Zakotvení povinnosti do zákona nedávno podpořil i Veřejný ochránce práv.
Spravedlnost má měřit všem stejně. Rozhodování soudů by mělo být předvídatelné a ve stejné věci by měl okresní soud Praha - východ i okresní soud v Havlíčkově Brodě dojít ke stejnému (anebo rámcově podobnému) závěru. Ostatně to požaduje i občanský zákoník. Aby mohly soudy tento princip zodpovědně naplňovat, potřebují mít přístup k rozhodnutím jiných soudů.
Navíc je třeba zajistit jednoduchý přístup k rozsudkům i veřejnosti. Občané tak získají možnost lépe fungování soudů porozumět a získat základní představu o tom, co mohou očekávat, když se na soudy sami obrátí. To by mělo posílit důvěru občanů v českou justici a soudům ulehčit od vyřizování žádostí o informace. V kontextu digitalizace státu by pak mělo být samozřejmostí, že by judikatura měla být bez obtíží přístupná na internetu ve strojově čitelné podobě.
Okresní a krajské soudy zatím moc sdílné nejsou
Svá rozhodnutí na internetu zveřejňuje už léta Ústavní soud a Nejvyšší správní soud. Nejvyšší soud s tím začal dokonce jako jeden z prvních v Evropě už v roce 2000. Povinnost zařazovat soudní rozhodnutí do centrální databáze mají již od roku 2003 také okresní, krajské a vrchní soudy.
Od roku 2011 měla být podle instrukce Ministerstva spravedlnosti ve veřejné databázi zveřejňována alespoň "významná" rozhodnutí. Ta ale zeje prázdnotou a některé soudy navzdory povinnosti nezveřejňují vůbec nic. Na to, že zajištění přístupu veřejnosti k judikatuře nefunguje, upozorňovala už před 4 lety ve svém šetření také tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová.
Povinnost totiž není zakotvena v zákoně, ale pouze v ministerské instrukci. Ministerstvo spravedlnosti tak nemá účinné prostředky, jak naplňování evidence u krajských a okresních soudů zajistit a vymáhat. Soudy si navíc mohou sami vybírat, která rozhodnutí podle nich za zveřejnění stojí a která ne. Zároveň chybí jednotná forma publikace a anonymizace osobních údajů probíhala dosud manuálně - i to odrazuje soudy databázi naplňovat.
Vláda slíbila nápravu - jak je daleko?
Vláda se ke zveřejňování všech pravomocných rozhodnutí vrchních, krajských a okresních soudů zavázala v Akčním plánu pro otevřené vládnutí 2018 - 2020 i v Akčním plánu boje s korupcí na rok 2020. Ministerstvo spravedlnosti letos novelizovalo zastaralou instrukci z roku 2002, připravuje novou online databázi a soudům zařídilo i částečně automatický software pro anonymizaci, který personálu ušetří spoustu práce. „Zkušenosti z minulých let ukazují, že povinnost uvedená v ministerské instrukci nestačí. Jistotu, že se během několika let dočkáme databáze, ve které najdeme většinu rozsudků a usnesení, může přinést pouze zákon," komentuje nedostatky úpravy formou instrukce analytik Rekonstrukce státu Ervín Hausvater.
Příležitost pro poslance prosadit zveřejňování do zákona
Příležitost přidat povinnost do zákona teď mají poslanci. Ve druhém čtení Sněmovny je totiž novela zákona o soudech a soudcích. Zveřejňování rozhodnutí soudů je jedním z deseti klíčových protikorupčních opatření, kde je právě teď poslední šance, aby je poslanci stihli prosadit do voleb. Návrh, na jehož přípravě se podílela i Rekonstrukce státu, již předložil pirátský poslanec Jakub Michálek.
Na internetu by se podle návrhu měla objevit většina soudních rozhodnutí, která mají pro soudce i veřejnost informační hodnotu, přičemž musí být chráněny osobní údaje účastníků soudního řízení. Účinnost návrhu je zároveň posunuta na rok 2025 a dává tak Ministerstvu spravedlnosti dostatečný prostor pro realizaci a vyhodnocení vlastního projektu. Opatření by mohli poslanci schválit ještě letos.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
