Rekonstrukce státu před dvěma lety prosadila nominační zákon. Jeho cílem bylo zamezit vzniku takzvaných politických trafik, kdy do různých dozorčích a správních rad politici nominují své kamarády nebo příbuzné bez ohledu na kvalifikaci. Vznikl proto Výbor pro personální nominace. Ten ale stále funguje spíše jako razítkovací výbor. Schvaluje totiž skoro každého a navíc mu to trvá v průměru jen hodinu. Rekonstrukce státu proto přichází se sadou doporučení, jak z nominačního zákona udělat účinnější nástroj pro výběr schopných kandidátů.
Cílem nominačního zákona, který Rekonstrukce státu pomohla prosadit v roce 2020, byla profesionalizace výběru osob do funkcí ve státních firmách. Všichni uchazeči měli být posuzováni Výborem pro personální nominace složeným z nepolitických odborníků. Pro ministry tak mělo být snadnější vybrat do funkcí ve státních firmách kvalitní kandidáty a veřejnost měla získat záruky, že tyto funkce nejsou obsazovány politickými nominanty bez potřebné kvalifikace. Zákon funguje dva roky. My jsme se podívali na to, jak se jeho cíle daří naplňovat.
Jak funguje nominační zákon v praxi?
Zákon jednoznačně napomohl zpřehlednění procesu nominací do vedení státních firem. Ministerstva zveřejňují informace o výběrových řízeních a zejména na stránkách vlády jsou zpětně dohledatelné životopisy všech osob jmenovaných do řídících či dozorčích orgánů státních firem a rovněž zápisy z jednání před nominačním výborem. Nominační zákon tak umožnil systematické sledování procesu obsazování těchto funkcí a posílil veřejný dohled.
Provedená analýza ukázala, že v praxi je Výbor pro personální nominace pouhým razítkovacím výborem. Výbor ke všem nominovaných osobám píše vždy zcela totožné stanovisko a z celkových 192 nominací pouze 5 nominací nedoporučil. Výbor také rezignoval na svoji zákonnou povinnost odůvodňovat svá stanoviska, když ke všem uchazečům přikládá totožný text stanoviska.
Selhala i jednotlivá ministerstva v pozici nominujících orgánů, když v rozporu se zákonem neodůvodňují jmenování svých kandidátů. Ministerstva se navíc rozhodla dva z pěti nedoporučených uchazečů nominovat i přes nedoporučující stanovisko výboru. Z praxe tak vyplývá, že rozhodnutí Výboru mají pouze omezený vliv na nominační proces.
Na co jsme přišli v analýze:
Co by se mělo změnit:
Rekonstrukce zákonu tuto analýzu zaslala členům vlády, předsedkyni Výboru i vedoucí Úřadu vlády.
Kompletní znění analýzy najdete zde:
Aktualizace:
Na webu Úřadu vlády byly 18. 7. 2022 v odpovědi na žádost o poskytnutí informací zveřejněny nové údaje k nominačnímu procesu. Jedná se o počty projednávaných nominací a nedoporučujících stanovisek. Z nich vyplývá, že Výbor udělil nedoporučující stanovisko nikoliv pouze v jednom, ale celkem ve čtyřech případech. Tyto informace nebyly dosud veřejně dostupné, ani na ně nebyla Rekonstrukce státu upozorněna, když analýzu zaslala před jejím zveřejněním k nahlédnutí předsedkyni Výboru. Článek i analýza byly proto dne 27. 07. 2022 aktualizovány o tyto nové údaje.
Na webu Úřadu vlády byly 18. 7. 2022 v odpovědi na žádost o poskytnutí informací zveřejněny nové údaje k nominačnímu procesu. Jedná se o počty projednávaných nominací a nedoporučujících stanovisek. Z nich vyplývá, že Výbor udělil nedoporučující stanovisko nikoliv pouze v jednom, ale celkem ve čtyřech případech. Tyto informace nebyly dosud veřejně dostupné, ani na ně nebyla Rekonstrukce státu upozorněna, když analýzu zaslala před jejím zveřejněním k nahlédnutí předsedkyni Výboru.
Úřad vlády v odpovědi na naši žádost o informace dále uvedl, že zápisy z jednání o některých osobách nezveřejnil, protože nedostal informace od příslušných ministerstev, zda skutečně došlo ke jmenování těchto osob.
Článek i analýza byly proto dne 27. 07. 2022 a následně 18. 8. 2022 aktualizovány o tyto nové informace.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
