Na schválení čeká ve Sněmovně už téměř rok a půl novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Měla vyjasnit, které úřady a státní firmy musí občanům poskytovat informace, a zároveň zavést pojistky proti zneužívání ze strany žadatelů. Předložená vládní verze by však místo toho přinesla závažné omezení práva na informace. Do druhého čtení Sněmovny teď míří pozměňovací návrhy, které nedostatky odstraní a právo na informace ještě posílí. Podílí se na nich i Rekonstrukce státu.
Novela infozákona podřimuje ve Sněmovně od října 2019. Jedná se přitom už o druhý pokus, který ministerstvo vnitra pro obdobnou novelizaci zákona podniklo. Již v létě 2019 jsme upozornili na závažná rizika první verze navrhované novely, kterou vnitro vzápětí stáhlo. Upravený návrh ale nepřinesl velkou změnu.
Ačkoliv se vláda v programovém prohlášení zavázala ke zlepšení přístupu občanů k informacím o fungování státu, zatím dělala přesný opak a vládní legislativa se pak musela opakovaně opravovat v Parlamentu. Rekonstrukce státu nyní lobbuje za to, aby se právo na informace neokleštilo, ale ještě posílilo. Pozitivní zprávou je, že o nápravu velmi aktivně usiluje i vnitro. Je na místě za konstruktivní přístup zástupcům ministerstva vnitra poděkovat.
Ministerský návrh by právo na informace zásadně omezil
Návrh novely měl omezit zneužívání práva na informace nebo přesně definovat, které instituce musí občanům informace poskytnout. To se ale ministerstvu příliš nepovedlo.
V současnosti není jasné, které úřady nebo státní firmy by měly veřejnosti informace poskytovat. Soudy v posledních letech zprostily povinnosti například ČEZ nebo České dráhy, načež Ústavní soud některé státní firmy mezi povinné subjekty opět zařadil (až na ČEZ). Novela infozákona by měla zmatek jednou provždy vyjasnit. Návrh vnitra ale s přesnou definicí povinných subjektů nepřišel.
Tak trochu se zvrtnul i záměr ochránit úředníky před šikánózními žádostmi - chrání je tak dobře, že toho sami mohou zneužívat proti občanům. Úřady by podle návrhu mohly žádosti o informace odmítat téměř svévolně, jelikož forma zneužití ze strany žadatelů není v zákoně přesněji vymezena. Stejně tak si úřady mohou zcela subjektivně vykládat i nátlak žadatele. V praxi by tak prostřednictvím těchto nástrojů mohl úřad informace nadále tajit.
Návrh navíc obsahuje řadu dalších dílčích omezení, která by se na ústavně zaručeném právu na informace nepěkně podepsala. Ustanovení prodlužující lhůty na vyřízení žádostí, omezující aktivní zveřejňování informací nebo vyžadující finanční zálohy pro případ, že by měl úřad s poskytnutím informacím větší práci jednoduše hází žadatelům klacky pod nohy.
Do Sněmovny míří balíček oprav
Rekonstrukce státu prosazuje opatření posilující právo na informace dlouhodobě. V roce 2018 jsme pomohli zabránit zásadnímu omezení přístupu k informací a dokonce se nám ho podařilo ve finále ještě posílit. Usilujeme o to i teď.
Na půdě Sněmovny vznikla pracovní skupina složená z poslanců ANO, Pirátů a ČSSD, která ve spolupráci s ministerstvem vnitra a Rekonstrukcí státu připravila komplexní pozměňovací návrh, který neduhy předložené verze opraví. Návrh by měl odstranit řadu problematických ustanovení a upravit zákon tak, aby chránil úředníky, ale současně zbytečně neomezoval žadatele. Dnes ho předložili poslanci Ondřej Profant (Piráti), Milan Pour (ANO), Kateřina Valachová (ČSSD) a Jakub Michálek (Piráti). Děkujeme jim za to.
Zákon by podle něj měl obsahovat přesnější výčet povinných subjektů a vyjasnit, jak a v jakých případech budou mít úřady možnost se před šikanózními žádostmi o informace bránit. Nesmyslné překážky a omezení pro žadatele by z novely zmizely úplně.
Co vše je třeba komplexním pozměňovacím návrhem opravit si můžete pročíst tady:
Novela infozákona se nyní projednává na výborech a pak by měla i s pozměňovacími návrhy zamířit do druhého čtení Sněmovny.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
