Vláda dnes po několika odkladech konečně schválila dlouho očekávaný návrh zákona o lobbování. Oproti původnímu návrhu Ministerstva spravedlnosti zahrne největší a nejmocnější lobbisty, jako jsou profesní asociace, komory, svazy, církve nebo samosprávy. Zároveň se podařilo zahrnout i asistenty poslanců a senátorů a mezi tzv. lobbované osoby bude patřit i prezident. Jak se k návrhu postaví poslankyně a poslanci, zatím není jisté.
Vláda přijala návrh zákona o lobbování a úpravy souvisejících zákonů. Zákon má zvýšit transparentnost procesu přijímání zákonů a osvětlit veřejnosti vznik dalších klíčových politických rozhodnutí. Ministerstvo spravedlnosti vloni v červnu představilo návrh, který obsahoval značné nedostatky - nezahrnoval totiž největší lobbisty, jimiž jsou v Česku v praxi členové profesních asociací, komor, svazů, církví nebo samospráv. V této oblasti naštěstí došlo ve světle doporučení Legislativní rady vlády k přepracování návrhu a zahrnutí všech lobbistů.
Norma přesto trpěla velkými nedostatky, které se podařilo odstranit až nyní. Na straně tzv. lobbovaných osob tak budou i asistenti poslanců a senátorů, na které se původně zcela zapomnělo. Jde o změnu, kterou Rekonstrukce státu doporučovala, neboť asistenti jsou klíčovou spojkou zákonodárců v komunikaci (nejen) s lobbisty a lobbistkami.
Ze stejného důvodu Rekonstrukce státu apelovala na členy vlády, aby zákon zahrnoval i hlavu státu. Všichni si pamatují doby, kdy byl Hrad místem utajených a mnohdy podezřelých schůzek.
Vláda dnes rozhodla, že lobbisté ČEZu nebo České pošty budou vyňati ze zákona o lobbování. Ačkoliv je hlavním cílem zákona vnést světlo do toho, jak u nás vznikají zákony a další klíčová politická rozhodnutí, kdo se na nich podílí a jaké zájmy zastupuje, vlivní hybatelé legislativy z polostátních firem své kontakty s politiky oznamovat nebudou muset. Je to zbytečná a nesystémová výjimka, ke které se snad zákonodárci ještě vrátí.
Stejně tak rozšíření seznamu lobbovaných o členy poradních orgánů vlády je nesystémové a zmatečné. Jednak ustanovení nezahrnuje členy poradních orgánů ministerstev, a jednak zákon současně říká, že jednání poradního orgánu není lobbováním. Především by ale došlo k paradoxní situaci, v níž by podstatná část lobbistů, což typicky členové poradních orgánů vlády jsou, byla náhle zařazena do kategorie lobbovaných, a byli by tak zřejmě zproštěni zákonných povinností pro lobbisty. Paradoxně tak v sobě navržené znění skrývá výjimku pro podstatnou část lobbistů, nebo minimálně prostor pro obcházení regulace.
Co zákon o lobbování v praxi přinese?
Zákon o lobbování počítá se zavedením registru lobbování. Lobbing však budou vykazovat pouze lobbisté, ne poslanci, senátoři, ministři, vysocí státní úředníci a další lidé, kteří rozhodují o věcech veřejných. Těch se zákon ve skutečnosti téměř nedotkne. Na počátku lobbista v registru uvede, za jakou věc lobbuje, a poté by měl jednou za půl roku uvést přehled veškeré komunikace, která v této věci proběhla.
Druhým nástrojem zákona má být tzv. „lobbistická stopa“ – ta by ukazovala, kteří lobbisté měli podíl na změnách návrhu zákona, případně změnách v návrhu národní strategie.
Kabinet Petra Fialy (ODS) realizuje rozsáhlé škrty napříč státní správou, které se bohužel zřejmě promítnou i do kapacit nutných pro správu registru lobbistů a lobbovaných. Ministerstvo financí totiž podle dostupných informací odmítá vyčlenit dostatečné kapacity na zajištění dohledu ministerstva spravedlnosti nad agendou lobbování, přičemž největším úkolem v této oblasti je právě správa registru lobbistů a lobbovaných.
Návrh je tak na jednání vlády předkládán s rozporem. Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že na vytvoření registru bude potřebovat 10 milionů Kč a 1 milion Kč každoročně na jeho chod. Resort spravedlnosti chce také nabrat 6 úředníků, kteří by se této agendě věnovali. Výdaje na ně odhaduje na 5,36 milionu korun ročně.
Rekonstrukce státu připomíná, že zákon o lobbování má pomoci napravit reputaci politiky i lobbingu jako špinavého řemesla. Jeho hlavním cílem je vnést světlo do toho, jak u nás vznikají zákony a další klíčová politická rozhodnutí, kdo se na nich podílí a jaké zájmy zastupuje. Další podrobnosti k návrhu najdete zde.