Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Lobbisté pod kontrolou. Vláda konečně schválila odkládaný návrh zákona

Lobbisté pod kontrolou. Vláda konečně schválila odkládaný návrh zákona

Vláda dnes po několika odkladech konečně schválila dlouho očekávaný návrh zákona o lobbování. Oproti původnímu návrhu Ministerstva spravedlnosti zahrne největší a nejmocnější lobbisty, jako jsou profesní asociace, komory, svazy, církve nebo samosprávy. Zároveň se podařilo zahrnout i asistenty poslanců a senátorů a mezi tzv. lobbované osoby bude patřit i prezident. Jak se k návrhu postaví poslankyně a poslanci, zatím není jisté.

Foto ilustrační. Bude lobbing v Česku probíhat transparentně? Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) schválila návrh zákona o lobbování. Zdroj: Profimedia/ČTK

Vláda přijala návrh zákona o lobbování a úpravy souvisejících zákonů. Zákon má zvýšit transparentnost procesu přijímání zákonů a osvětlit veřejnosti vznik dalších klíčových politických rozhodnutí. Ministerstvo spravedlnosti vloni v červnu představilo návrh, který obsahoval značné nedostatky - nezahrnoval totiž největší lobbisty, jimiž jsou v Česku v praxi členové profesních asociací, komor, svazů, církví nebo samospráv. V této oblasti naštěstí došlo ve světle doporučení Legislativní rady vlády k přepracování návrhu a zahrnutí všech lobbistů.

Norma přesto trpěla velkými nedostatky, které se podařilo odstranit až nyní. Na straně tzv. lobbovaných osob tak budou i asistenti poslanců a senátorů, na které se původně zcela zapomnělo. Jde o změnu, kterou Rekonstrukce státu doporučovala, neboť asistenti jsou klíčovou spojkou zákonodárců v komunikaci (nejen) s lobbisty a lobbistkami.

Zahrnutí asistentů mezi lobbované považujeme za důležité. Pokud si lobbista domluví schůzku s poslancem za účelem lobbování konkrétní agendy, musí o ní podle zákona transparentně informovat – zejména o tom, že se uskutečnila a co bylo jejím cílem. Pokud by si však stejný lobbista domluvil schůzku s asistentem téhož poslance, hrozilo, že všechny tyto povinnosti odpadnou. Šlo si tak velmi dobře představit, že nepoctiví politici budou na schůzky s lobbisty, s nimiž nebudou chtít být veřejně spojováni, posílat své asistenty, aby se tak vyhnuli transparentnosti. Nyní o takovouto možnost přijdou.
Lukáš Kraus vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu

Ze stejného důvodu Rekonstrukce státu apelovala na členy vlády, aby zákon zahrnoval i hlavu státu. Všichni si pamatují doby, kdy byl Hrad místem utajených a mnohdy podezřelých schůzek.

Jsou lobbisté polostátních firem lobbisté? Podle vlády ne

Vláda dnes rozhodla, že lobbisté ČEZu nebo České pošty budou vyňati ze zákona o lobbování. Ačkoliv je hlavním cílem zákona vnést světlo do toho, jak u nás vznikají zákony a další klíčová politická rozhodnutí, kdo se na nich podílí a jaké zájmy zastupuje, vlivní hybatelé legislativy z polostátních firem své kontakty s politiky oznamovat nebudou muset. Je to zbytečná a nesystémová výjimka, ke které se snad zákonodárci ještě vrátí.

Stejně tak rozšíření seznamu lobbovaných o členy poradních orgánů vlády je nesystémové a zmatečné. Jednak ustanovení nezahrnuje členy poradních orgánů ministerstev, a jednak zákon současně říká, že jednání poradního orgánu není lobbováním. Především by ale došlo k paradoxní situaci, v níž by podstatná část lobbistů, což typicky členové poradních orgánů vlády jsou, byla náhle zařazena do kategorie lobbovaných, a byli by tak zřejmě zproštěni zákonných povinností pro lobbisty. Paradoxně tak v sobě navržené znění skrývá výjimku pro podstatnou část lobbistů, nebo minimálně prostor pro obcházení regulace.

Neexistuje jediný důvod, aby zrovna Prezident republiky měl jakoukoliv výjimku. Jednak se podílí na legislativním procesu svým podpisem zákonů, případně vetem, a dále má i velké neformální pravomoci směrem k ministrům a zákonodárcům. Vzhledem k tomu, že zákon určuje povinnost vykazovat komunikaci pouze lobbistům, nikoliv lobbovaným, tak tato povinnost navíc Hrad nijak administrativně nezatíží.
Lukáš Kraus vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu

Co zákon o lobbování v praxi přinese?

Více o lobbingu

Zákon o lobbování počítá se zavedením registru lobbování. Lobbing však budou vykazovat pouze lobbisté, ne poslanci, senátoři, ministři, vysocí státní úředníci a další lidé, kteří rozhodují o věcech veřejných. Těch se zákon ve skutečnosti téměř nedotkne. Na počátku lobbista v registru uvede, za jakou věc lobbuje, a poté by měl jednou za půl roku uvést přehled veškeré komunikace, která v této věci proběhla.

Druhým nástrojem zákona má být tzv. „lobbistická stopa“ – ta by ukazovala, kteří lobbisté měli podíl na změnách návrhu zákona, případně změnách v návrhu národní strategie.

Získá resort spravedlnosti dostatečnou kapacitu pro správu registru?

Kabinet Petra Fialy (ODS) realizuje rozsáhlé škrty napříč státní správou, které se bohužel zřejmě promítnou i do kapacit nutných pro správu registru lobbistů a lobbovaných. Ministerstvo financí totiž podle dostupných informací odmítá vyčlenit dostatečné kapacity na zajištění dohledu ministerstva spravedlnosti nad agendou lobbování, přičemž největším úkolem v této oblasti je právě správa registru lobbistů a lobbovaných.

Návrh je tak na jednání vlády předkládán s rozporem. Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že na vytvoření registru bude potřebovat 10 milionů Kč a 1 milion Kč každoročně na jeho chod. Resort spravedlnosti chce také nabrat 6 úředníků, kteří by se této agendě věnovali. Výdaje na ně odhaduje na 5,36 milionu korun ročně.

Jde o šetření na nesprávném místě. Vláda tímto vysílá nešťastný signál, že to s implementací klíčových protikorupčních pojistek nemyslí vážně. Přitom právě zavedení efektivních protikorupčních zákonů a zajištění jejich dostatečného vymáhání v praxi může státu veřejné peníze ve výsledku několikanásobně ušetřit a navíc posílit tolik potřebnou důvěru v politiku.
Lukáš Kraus vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu

Rekonstrukce státu připomíná, že zákon o lobbování má pomoci napravit reputaci politiky i lobbingu jako špinavého řemesla. Jeho hlavním cílem je vnést světlo do toho, jak u nás vznikají zákony a další klíčová politická rozhodnutí, kdo se na nich podílí a jaké zájmy zastupuje. Další podrobnosti k návrhu najdete zde.