Protikorupční organizace Transparency International (TI), Rekonstrukce státu a Oživení varují, že pokud bude zákon o ochraně oznamovatelů přijat v současném znění, hrozí, že budou oznamovatelé v České republice nadále nedostatečně chráněni. Aktuální podoba zákona také přináší novou administrativní zátěž bez zásadních pozitiv.
Zákon o ochraně oznamovatelů je klíčovou protikorupční legislativou. Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Garantem transpozice do české legislativy je Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS). Nynější znění zákona, které bude mít v září vláda na programu, má ale celou řadu zásadních nedostatků.
Dalším podstatným nedostatkem je omezení ochrany u anonymních oznámení. Právě anonymní oznámení často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti. V takových případech se totiž oznamovatel obává negativního dopadu na sebe i přes zákaz odvetných opatření a povinnost zachovat důvěrnost oznámení.
Česko mešká s transpozicí evropské směrnice
Vlády Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS) také nesplnily dvouletou lhůtu pro transpozici evropské směrnice o ochraně oznamovatelů, která vypršela 17. prosince 2021, a ČR tak už více než devět měsíců mešká s přijetím českého zákona. To způsobuje v praxi komplikace úřadům, které musí po uplynutí transpoziční lhůty oznámení přijímat, není však příliš jasné, jak s nimi mají naložit.
Vláda Petra Fialy přitom mohla hned po sněmovních volbách v říjnu loňského roku předložit kvalitnější původní verzi zákona, a to od exministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO).
Ta výše zmíněnými nedostatky netrpěla a představovala vyvážený kompromis vzniklý po mnoha jednáních úředníků Ministerstva spravedlnosti (MSp), zástupců protikorupčních organizací a dalších expertů.
Politici blokují přijetí kvalitního zákona
Zodpovědnost za nynější podobu zákona o ochraně oznamovatelů nesou primárně politici. Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS, a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jsou hlavními příčinami, proč se nedaří přijmout zákon, který by naplnil kvalitní parametry. Benda pak aktivně blokuje jakékoliv zlepšení a nekomunikuje s protikorupčními experty.
„Naopak je třeba vyzdvihnout roli Pirátů a hnutí STAN, kteří mají snahu zákon posunout k lepšímu a práci úředníků na Ministerstvu spravedlnosti, kteří se snaží reflektovat navrhované úpravy od protikorupčních organizací, ale vždy pak narazí na politickou nevoli,” objasňuje detaily přípravy zákona právník Rekonstrukce státu Věnek Bonuš.
„Stále je však čas díry zákona zalepit a Sněmovně ho předložit v kvalitní podobě,” dodává.
Chránit oznamovatele se vyplatí
TI, Rekonstrukce státu a Oživení dlouhodobě aktivně prosazují legislativní ochranu oznamovatelů. Těm také poskytují bezplatné právní poradenství.
Podle průzkumu veřejného mínění se v ČR setkalo s nekalým jednáním v souvislosti se svojí prací 20 % lidí. Pouze 6 % z nich však jednání oznámilo příslušným úřadům. Většina lidí si nechává informace pro sebe nebo je svěří pouze rodině či kolegům, zejména z důvodu obavy ze ztráty zaměstnání a neřešení podstaty oznámení.
Oznamování protiprávních jednání pomáhá v odhalování korupce a podvodů, k ochraně životního prostředí, bezpečnosti a zdraví. Bez informací od oznamovatelů se mnoho případů korupce a podvodů nevyřeší, a to kvůli chybějícím důkazům.
Oznamovatelé tak patří mezi klíčové postavy v odhalování nekalostí a protiprávního jednání. Proto je nutná jejich zákonná ochrana.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
