Už dnes by měla sněmovna přijmout chybějící zákon o ochraně oznamovatelů. Vládní předloha je horší než původní verze bývalé ministryně Benešové. Přesto není jasné, zda všichni vládní poslanci podpoří změny k posílení zákona. Klíčový protikorupční návrh představuje umožnění anonymního oznamování. Rekonstrukce státu důrazně doporučuje, aby poslanci podpořili alespoň anonymitu ve veřejném sektoru včetně státních a městských firem, kde jsou nejslabší kontrolní mechanismy proti korupci.
Jedno z klíčových hlasování, které ukáže, jestli to poslankyně a poslanci myslí s bojem proti korupci vážně. To je návrh zákona o ochraně oznamovatelů a jeho třetí čtení. Poslanecké sněmovna by měla hlasovat o této důležité, chybějící legislativě pravděpodobně již ve středu 19. dubna, případně v pátek 21. dubna.
S korupcí, ovlivňováním veřejných zakázek, úplatkářstvím či jiným porušováním předpisů máme v Česku bohužel bohaté zkušenosti. Doposud nám však chybí zákon, který by chránil oznamovatele takového jednání, neboli whistleblowery. Podle protikorupčních expertů by měl obsahovat i ochranu anonymních oznamovatelů, s čímž však původní návrh ministra Blažka nepočítá.
Na stole je více variant ochrany oznamovatelů. Kromě možnosti podat nepodepsaná oznámení jde i o rozšíření zákona na přestupky.
Aby zákon v praxi skutečně fungoval, oznamovatelé musí mít co možná největší právní jistotu, že jejich oznámení bude pod ochranou. Proto považujeme za mnohem vhodnější schválit doplnění ochrany v případě oznámení všech přestupků, nikoliv pouze těch s horní hranicí pokuty nad 100 tisíc Kč.
Přesto Ústavně právní výbor na svém jednání 12. dubna překvapivě nedoporučil svůj vlastní návrh ze začátku března, který by do věcné působnosti zákona doplnil všechny přestupky, a naopak podpořil návrh stanovení hranice na přestupcích s pokutou nad 100 000 korun. Není tak jasné, zda myslí poslanci boj s korupcí skutečně vážně.
Státní a městské firmy jsou dlouhodobě slepou skvrnou v systému veřejné kontroly a prevence korupce.
Vzhledem k výše nastíněným rizikům je vrcholně žádoucí posílit právní mechanismy pro kontrolu veřejně vlastněných podniků. Zavedení posílené ochrany oznamovatelů vč. možnosti anonymního podání je proto jedním z potenciálně velmi přínosných nástrojů, jak předcházet protiprávnímu jednání, jež jde na úkor voličů i veřejných peněz.
Fungující whistleblowing přitom představuje skutečně kvalitní kontrolní mechanismus. Podle Whistleblowing Reportu 2019 poradenské společnosti PwC oznamovatelé odhalí 2x více podvodů, než interní audit. Bez informací od oznamovatelů se mnoho případů korupce a podvodů nevyřeší, a to kvůli chybějícím důkazům. Oznamovatelé patří mezi klíčové postavy v odhalování nekalostí a protiprávního jednání. Proto je nutná jejich zákonná ochrana.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
