Poslanci projednali Blažkův nekvalitní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, přes dílčí opravu zůstává nedostatečný

Poslanci projednali Blažkův nekvalitní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, přes dílčí opravu zůstává nedostatečný

Sdílet: 01. 03. 2023

Poslanci Ústavně-právního výboru projednali zákon o ochraně oznamovatelů. Schválili rozšíření oblasti, na které se zákon bude vztahovat, odmítli však klíčovou změnu, na základě které by zákon počítal i s nepodepsanými oznámeními. Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International (TI) přitom dlouhodobě upozorňují, že kvůli povinnosti identifikace oznamovatele bude zákon v praxi mnohem méně účinný.

Výbor se zabýval dvěma pozměňovacími návrhy, které by zákon opravily. První návrh počítá s rozšířením ochrany zákona na oznámení všech přestupků, čímž by snížil nejistotu oznamovatelů, zda jejich konkrétní oznámení bude pod ochranou zákona. Návrh podpořili poslanci Pirátů, STAN, KDU-ČSL, TOP 09, SPD a části ANO. Naopak proti se postavila ODS.

Druhý pozměňovací návrh by odstranil problematickou povinnost, aby se oznamovatel identifikoval jménem a datem narození. Přestože dle statistických dat je většina oznámení anonymních a týkají se zpravidla závažnějších protiprávních jednání, poslanci Ústavně-právního výboru tuto změnu většinou hlasů odmítli. Pro návrh hlasovali pouze poslanci Pirátů, SPD a části ANO.

Vládní koalice se stále nepostavila čelem k boji proti korupci. Přes částečný posun k lepšímu je nový zákon o ochraně oznamovatelů stále v rozporu s mezinárodními standardy, doporučením vládního poradního orgánu i dosavadní úrovní ochrany oznamovatelů na ministerstvech,
Věnek Bonuš právník Rekonstrukce státu

Předchozí návrh zákona z dílny ministryně Benešové (ANO) přitom počítal s ochranou přestupků i nepodepsanými oznámeními. Poslanci ho však nestihli projednat a na konci volebního období spadl pod stůl. Namísto rychlého předložení téhož zákona Ministerstvo spravedlnosti připravilo s velkým zpožděním vykostěný návrh. Výsledkem je žaloba ze strany Evropské komise za zpoždění s implementací směrnice a nekvalitní zákon, který musí poslanci opravovat.

Anonymní oznámení jsou běžným zdrojem informací, se kterým se dnes běžně pracuje i ve veřejné správě. Odpor podstatné části zákonodárců vůči anonymům je spíše ideologický a neodpovídá praktickým zkušenostem nejen protikorupčních organizací, ale i soukromého sektoru. Obavy ze zneužívání systému anonymy se v praxi nepotvrzují a prostý ´zákaz´ anonymního oznámení některé jiné negativní jevy stejně nevyřeší,
Jan Dupák právník Transparency International CZ

Nepodpora anonymních oznámení ze strany většiny poslaneckých klubů bylo v některých případech překvapením. Hnutí STAN se totiž opakovaně veřejně vyjadřovalo pro zrušení povinnosti identifikace oznamovatele. V klíčovém hlasování se však poslanci STAN zdrželi. Obdobným překvapením byl nejednotný klub ANO, jehož tři poslanci hlasovali proti posunu zákona směrem k jeho původní verzi předložené vládou Andreje Babiše v minulém volebním období.

Neochota politiků postavit se za důležité principy ochrany oznamovatelů vede ke ztížení situace lidí, kvůli kterým se celý zákon tvoří. Čím složitější a riskantnější bude podání oznámení, tím se snižuje šance, že tak lidé učiní. Bez oznamovatelů nemůže zákon přinést ty benefity, které od něj všichni očekávají,
Šárka Zvěřina Trunkátová Oživení

Chránit oznamovatele se vyplatí

TI, Rekonstrukce státuOživení dlouhodobě aktivně prosazují legislativní ochranu oznamovatelů. Těm také poskytují bezplatné právní poradenství.

Oznamování protiprávních jednání pomáhá v odhalování korupce a podvodů, k ochraně životního prostředí, bezpečnosti a zdraví. Bez informací od oznamovatelů se mnoho případů korupce a podvodů nevyřeší, a to kvůli chybějícím důkazům. Oznamovatelé tak patří mezi klíčové postavy v odhalování nekalostí a protiprávního jednání. Proto je nutná jejich zákonná ochrana.