Přelomové rozhodnutí Sněmovny: Rozsudky budou povinně na internetu

AKTUALIZACE (12. 3. 2021): Návrh novely zákona o soudech a soudcích nyní projednávají senátoři. Ve středu 10. 3. byl projednán senátním Ústavně právním výborem, který ho doporučil vrátit Sněmovně s dílčími změnami týkajících se výběru soudců a odměn přísedících.

Svá rozhodnutí na internetu zveřejňuje už léta Ústavní soud, Nejvyšší soud i Nejvyšší správní soud. Povinnost zařazovat soudní rozhodnutí do centrální databáze mají již od roku 2003 i okresní, krajské a vrchní soudy. Od roku 2011 pak mají být podle instrukce Ministerstva spravedlnosti ve veřejné databázi zveřejňována alespoň „významná" rozhodnutí, a od loňského roku dokonce všechna rozhodnutí v civilní agendě. Databáze ale zeje prázdnotou. Zatímco v Česku se soudci i veřejnost dostanou k sotva 6 tisícům rozsudků, slovenská databáze jich obsahuje téměř 3 a půl milionu.

Poslanci však dnes prosadili, aby povinnost publikovat rozhodnutí na internetu nařizoval přímo zákon. „Dnes schválená povinnost zveřejňovat soudní rozsudky je přelomové opatření, kterému se soudy a úředníci Ministerstva spravedlnosti efektivně bránili od roku 2002. Zásadně přispěje k lepší práci soudců, kterým chybí přehled o tom, jak rozhodují jejich kolegové,” říká Pavel Franc, CEO Frank Bold a zakladatel Rekonstrukce státu.

Krok k transparentnější justici

Veřejnost se díky opatření dozví, co může od soudů očekávat a kdy má smysl se na ně obrátit. Zároveň se významně posílí transparentnost soudnictví, jeho kvalita i předvídatelnost. „Doposud bylo běžné, že v podobné věci soudy rozhodovaly naprosto odlišně a spravedlnosti se nedostávalo. Nově bude na rozhodování soudů lépe vidět. Jsme rádi, že poslanci tuto povinnost do vládního návrhu zákona o soudech a soudcích přidali. Podaří se tak dotáhnout klíčové opatření, které dlouhodobě prosazujeme,” dodává Pavel Franc.

Poslanci podpořili minimalistickou verzi zveřejňování rozsudků

Sněmovna opatření přijala v rámci projednávání novely zákona o soudech a soudcích. Na výběr měla mezi přísnějším návrhem poslance Jakuba Michálka (Piráti), který konkrétně upravoval, jaké typy rozhodnutí budou muset nižší soudy zveřejňovat, a minimalistickým návrhem Taťány Malé (ANO), který ponechává specifikaci na ministerské vyhlášce. Hlasy poslanců si nakonec získal návrh poslankyně Malé. 

Soudy podle něj budou muset rozhodnutí zveřejňovat od druhé poloviny roku 2022. Mají tak dostatek času se na povinnost připravit. Práci jim zjednoduší nová centrální databáze a automatický anonymizér, který ochrání osobní a citlivé údaje účastníků soudního řízení.

Zákon nyní zamíří do Senátu. Rekonstrukce státu opatření roky aktivně prosazovala u Ministerstva spravedlnosti i politiků napříč politickými stranami. Svůj podíl na dnešním úspěchu mají však hlavně občané, kteří poslance před jednáním sněmovny ohledně publikace rozsudků oslovovali.