Minulý týden vrátil Senát Poslanecké sněmovně novelu exekučního řádu se zásadními změnami, které mohou desítky tisíc předlužených lidí dostat z bezvýchodné situace. Nejde však o nějakou hurá akci Senátu - zástupci poslaneckých klubů se na podobě senátní vratky podíleli a je tak velká šance na definitivní schválení senátní podoby zákona. Přinášíme podrobný přehled nejdůležitějších změn, které senátní verze novely přináší a za které lobbovala i Rekonstrukce státu.
Potřebujeme samozřejmě nutně řešit oboje - jak dopady divokých neregulovaných let v minulosti, tak lepší nastavení systému do budoucna, abychom byznys s dluhy nahradili spravedlivým způsobem vymáhání práva nestrannými a nezávislými vykonavateli.
K důslednému řešení budoucnosti je nutné přijmout tzv. teritorialitu exekutorů, tedy zavedení přidělování exekucí nezávislým soudem na základě krajské místní příslušnosti společně s principem jeden exekutor na jednoho dlužníka (koncentrace řízení). Senát o této zásadní změně vážně uvažoval a pro přijetí teritoriality je v Senátu zřejmě většina. Ovšem to samé nelze říct o Sněmovně. Ta v dubnu o teritorialitě hlasovala hned ve třech verzích, ani jedna však neprošla přes hlasy ANO a ODS. Naopak Piráti, STAN, KDU-ČSL, SPD, KSČM, ČSSD a TOP09 princip teritoriality podpořili. S vědomím tohoto výsledku ve Sněmovně zvolil Senát (i na doporučení neziskových organizací včetně Rekonstrukce státu) pragmatičtější přístup: teritorialitu poslancům nevracet a zaměřit se na další oblasti, včetně řešení minulosti. Sněmovna totiž může pozměňovací návrhy Senátu přijmout nebo odmítnou jen jako celek, teritorialita by tak mohla zablokovat jiné důležité změny.
K řešení minulosti je nutné sáhnout na statisíce až miliony exekucí, které vznikly před rokem 2016 za pravidel, která dnes již neplatí a která bychom nepovažovali za legitimní. Jde především o predátorské půjčky nebankovních institucí s přemrštěnými úroky či nepřiměřeně vysokými smluvními pokutami za pozdní splátky a další drobné prohřešky. Uměle nafouknuté dluhy pak potvrzovali místo soudů rozhodci, kteří nějakou náhodou vždycky rozhodli ve prospěch lichvářů. To vše vedlo k obrovskému nárůstu exekucí, který byl dále umocněn následky ekonomické krize z roku 2008. Výsledkem je přes 700 000 lidí v exekuci, kteří mají na krku průměrně 6 exekucí. Často se jedná o staré bezvýsledné exekuce, ve kterých nebyla řadu let vymožena ani koruna. Nemá smysl je dál vést, ovšem stále se tak děje, protože doposud neexistoval efektivní způsob, jak je zastavit. To by se mělo nyní změnit.
Co se podařilo v Senátu prosadit?
Institut zastavování marných exekucí bude podle podle senátní verze vypadat následovně: K 1. lednu 2023 exekutoři projdou všechny své vedené exekuce a zjistí, které byly bezvýsledně vedeny 6 a více let. Bezvýsledností se přitom myslí situace, kdy nebyly vymoženy ani náklady exekuce, typicky ve výši tisíců korun. V případech těchto marných exekucí pak exekutor vyzve věřitele, aby složil zálohu na její další pokračování. Pokud tak věřitel neučiní, exekutor exekuci zastaví. Exekuce marně vedené 12 a více let budou zastaveny bez dalšího.
Hlavní výhodou senátní verze je zpětná účinnost. Podle verze ze Sněmovny bychom mohli první exekuce zastavovat až v roce 2028. Senátoři však zvolili termín 1. 1. 2023, tedy termín s ročním odkladem po účinnosti celé novely. Další klíčový posun představuje povinnost zálohy. Podle sněmovní verze by se mohl exekutor rozhodnout, jestli při splnění všech podmínek o zálohu na pokračování exekuce věřitele požádá, to by ovšem nemohlo fungovat v kontextu absence teritoriality exekutorů. Exekutoři jsou na věřitelích ekonomicky závislí a málokterý by si troufnul o zálohu požádat. V senátní verzi nebude mít exekutor diskreci - nastanou-li podmínky pro uplatnění institutu zastavování exekucí, musí o zálohu ve výši určené prováděcím předpisem věřitele požádat. Výši povinné zálohy tak určí Ministerstvo spravedlnosti, přičemž ministryně Benešová na jednání v Senátu avizovala, že půjde o částku 300 až 500 Kč.
Výše uvedené lhůty 6 a 12 let nejsou definitivní, mohou být prodlouženy v odůvodněných případech, například když je exekuce odložena. Lhůta také vůbec neběží v případě pohledávek ohrožených či nedobrovolných věřitelů, typicky se jedná o matky samoživitelky či poškozené trestným činem.
Oproti sněmovní verzi rovněž došlo k řadě technických úprav, které mají zajistit, že institut zastavování exekucí bude skutečně aplikován na všechny exekuce, kde to bude dávat smysl. Senát tak ve spolupráci s neziskovým sektorem z legislativního textu odstranil řadu účelových výjimek, které by zastavování starých a nevymahatelných exekucí v zásadě znemožnily.
Konkrétní dopady:
S ohledem na výjimky z běhu lhůt 6 a 12 let je obtížné přesně určit, kolik exekucí z 4 300 000 běžících bude zastaveno, pokusíme se však alespoň o hrubý odhad. K 1. 1. 2023 exekutoři zastaví bez dalšího z důvodu uplynutí lhůty 12 let nejvýše kolem 500-700 tisíc exekucí. Zároveň vyzvou věřitele k uhrazení zálohy na pokračování marných exekucí starších 6 let, kterých bude nejvýše 1 - 1,5 milionu. Lze očekávat, že většina věřitelů zálohu nesloží, po marném uplynutý výzvy (30 dní) by tak mohlo dojít k zastavení většiny těchto bezvýsledných exekucí.
Zastavení starých nevymahatelných exekucí může dostat desítky tisíc lidí z bezvýchodné situace a dát jim šanci se z ní vymanit. Část lidí se může přesunout z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání.
Často platí, že původní dluh (tzv. jistina) představuje jen malou část celkové dlužné částky. Většinu tvoří smluvní pokuty, penále, úroky z prodlení – jedním slovem příslušenství. V současnosti se z výtěžku exekuce napřed hradí příslušenství, a až poté jistina. To občas vede k situaci, kdy úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet, a ocitá se tak v dluhové pasti. Ovšem i solventnějším dlužníkům se tak splacení může značně prodražit.
Novela exekučního řádu měla přinést nápravu, z výtěžku exekuce by se napřed hradila jistina a až poté příslušenství. Úroky by tak po určité době přestaly růst a exekuovaný dluh by tak byl lépe zvládnutelný. Pozoruhodné je, že s touto jednoduchou, avšak klíčovou změnou nepřišla vláda, ale poslanec Jan Farský, který ji prosadil na jednání Ústavně právního výboru ve Sněmovně. Ovšem z důvodu omylu při hlasování ve třetím čtení tato úprava vypadla a Sněmovna tak novelu exekučního řádu poslala dál bez ní.
Od počátku jednání v Senátu však bylo jasné, že se splácení jistiny před příslušenstvím objeví v pozměňovacích návrzích Senátu. Přáli si to totiž senátoři i poslanci napříč politickým spektrem. Nutná legislativní změna byla v Senátu ještě dopracována z hlediska právní čistoty.
Konkrétní dopady:
Ke dni účinnosti zákona (1. 1. 2022) začnou exekutoři z výtěžku hradit prioritně jistinu namísto příslušenství, změna se přitom dotkne již běžících exekucí. Jistina (původní dluh) tak bude dříve uhrazena a úroky přestanou dříve naskakovat, sníží se tak výsledná celková výše příslušenství. Lepší podmínky pro postupné splácení dluhu mohou motivovat některé dlužníky k návratu do legálního zaměstnání.
Humanizace mobiliárních exekucí
Podstatou humanizace je omezení počtu mobiliárních exekucí (např. zabavování věcí v domácnosti) a prevence užívání mobiliární exekuce jako nástroje nezákonného nátlaku na dlužníky. Mobiliární exekuce již nebude možné až na výjimky provést proti důchodcům, invalidním důchodcům a dětem. Ostatní dlužníci by se jim mohli vyhnout dobrovolným zaplacením 1500 korun měsíčně ze svého nezabavitelného minima. V případě vícečetných exekucí by mobiliární exekuce byla vedena vždy jen jedním exekutorem. Dále bylo zavedeno povinné nahrávání telefonátů mezi exekutorem a jeho zaměstnanci na straně jedné a dlužníkem na straně druhé jako prevence proti nátlakovým metodám.
Senát změny přijaté ve Sněmovně dopracoval. Absolutní zákaz mobiliární exekuce nemusí vždy dávat smysl, proto bude umožněno provedení mobiliární exekuce v případech, kdy dlužník disponuje majetkem, jehož hodnota přesahuje 36 násobek měsíční splátky. Senát dále úpravu nahrávání hovorů přizpůsobil požadavkům GDPR.
Digitalizace a přístup do spisu
Podle sněmovní verze by vznikla povinnost exekutora zaslat na vyžádání účastníkovi exekučního řízení elektronický spis a informovat jej jednou za rok o výši vymoženého plnění a o datu, kdy k vymožení došlo. Problém je, že v praxi by šlo o zasílání CD poštou, a to v době, kdy většina exekutorů nabízí vzdálený přístup a kdy většina počítačů už ani nemá CD-ROM. Senát tedy umožnil namísto zasílání CD i poskytnutí vzdáleného přístupu, což bude zřejmě převažující model nahlížení do spisu na dálku.
Další legislativně technické změny
Sněmovní verze bohužel nevyšla ze třetího čtení bez chyb. Senát tedy vzal na sebe nelehký úkol kromě dopracování některých institutů popsaných výše také odstranit vzniklé legislativní nedostatky. Ty se týkaly například navazujících změn na vypuštění povinné zálohy, dopracování tzv. milostivého léta či dopracování vypuštění principu jeden dlužník jeden exekutor, ke kterému došlo již ve sněmovním Ústavně právním výboru v roce 2020.
Změny v Senátu bohužel nejsou jen pozitivní. V rámci širší dohody mezi zástupci Senátu a Sněmovny došlo k vypuštění povinné zálohy na náklady exekuce při jejím zahájení. Záloha má regulační funkci, měla by zabránit zahajování exekucí, které jsou již na počátku zjevně nevymahatelné. Typicky by se jednalo o exekuci, která by se stala např. desátou a další v pořadí. Nebyly by tak zahajovány exekuce, které nevedou k cíli a jen způsobují zbytečnou administrativní zátěž.
V současnosti je na exekutorovi, jestli zálohu na náklady exekuce po věřiteli požaduje a v jaké výši. Záloha je tak využívána jen minimálně, protože její nepožadování představuje konkurenční výhodu v přetahované o věřitele.
Senátní pozměňovací návrhy byly od počátku diskutovány i se zástupci Poslanecké sněmovny, šance na definitivní schválení senátní verze poslanci jsou tak vysoké.
Na konci května proběhl v Senátu kulatý stůl, kterého se účastnili zástupci senátorských i poslaneckých klubů, dále zástupci exekutorů, pojišťoven a neziskového sektoru. Výsledkem jednání byla základní celoparlamentní shoda na znovuzavedení splácení jistiny před příslušenstvím, zpětné účinnosti institutu zastavování marných exekucí, rozhodné lhůtě 6 a 12 let a vypuštění povinné zálohy při zahájení exekuce. Debatovala se i teritorialita exekutorů, proti té se však vyslovili zástupci dvou klíčových poslaneckých klubů ANO a ODS. Senát se zástupci Sněmovny konzultoval i výslednou podobu pozměňovacích návrhů včetně legislativního textu.
Došlo rovněž k zapracování připomínek Ministerstva spravedlnosti a zapojil se i legislativní odbor Senátu. Ministryně Benešová díky tomu při rozpravě v Senátu ocenila řešení legislativních nedostatků a dvěma klíčovým balíkům pozměňovacích návrhů dala jednou pozitivní a jednou neutrální stanovisko.
Situace tak vypadá dobře, nenecháváme však nic náhodě a pro přijetí senátní verze novely exekučního řádu uděláme maximum. Pokud byste nám v tom chtěli pomoct, přihlaste se k odběru newsletteru, přidejte se mezi naše dobrovolníky nebo nám na prosazení férových exekucí přispějte. Zejména oceňujeme pomoc dobrovolníků - ambasadorů Rekonstrukce státu - bez nich bychom se v boji za spravedlivější exekuce nikdy nedostali tak daleko.
Autorem textu je Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu.
Výsledek projednání novely exekucí ve Sněmovně
Přečtěte si, jaké změny se podařilo a nepodařilo prosadit už ve Sněmovně.
ČÍSTChci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
