Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.
Až 365 různých úřadů je podle odhadů partnerské organizace DatLab uzamčených v pasti, kdy musí odebírat služby pouze od jediného dodavatele. Jen v oblasti veřejných zakázek v IT sektoru jde celkem o 8,5 miliardy korun ročně, zhruba 53 % všech zakázek. Je to špatně, neboť je narušeno tržní prostředí a stát vynakládá zbytečné finanční prostředky navíc.
Vendor lock-in definujeme jako omezenou schopnost vyměnit dodavatele služeb a doslova tak tento stav znamená uzamknout se k jednomu dodavateli daných služeb. Odhadujeme, že je v ČR až 365 úřadů, které ve vendor lock-inu mají roční náklady za minimálně jeden milion korun. Je nutné říct, že vendor lock-in je například v oblasti IT v zásadě přirozený stav a není na místě ho zcela eliminovat. Je však třeba jej hlídat a pokusit se jej omezit a snížit tak náklady a další rizika s ním spojená. Jak ale poznat kdy nám tzv. přerůstá přes hlavu?
Úřady závislé na jediném dodavateli? Ne, děkuji!
Vendor lock-in by měla státní správa řešit v momentě, kdy náklady významně převyšují ceny srovnatelných služeb a kdy se vyplatí pořídit službu u jiného poskytovatele. Stejně tak v případech, kdy dodavatel není dlouhodobě schopen či ochoten v dostatečné míře naplňovat nové potřeby, ačkoliv konkurence by toho byla schopna.
Omezení vendor lock-inu nicméně nemusí vždy znamenat výměnu dodavatele. Mnohdy stačí upravit stávající vztah. Varianta úplného odchodu je ve většině případů až extrémním řešením, kterému se zpravidla obě strany mají motivaci vyhnout.
Nejčastější příčiny vendor locku v ČR:
1. Právní omezení
Nejčastější a nejproblematičtější jsou různá právní omezení. Dodavatel vytváří v jednom momentě zakázku i autorské dílo, ke kterému se vážou autorská práva. Zde je potřeba právně ošetřit převod majetkových autorských práv či přístupových kódů na zadavatele.
2. Technická omezení
V tomto ohledu můžou nastat problémy v obtížnosti nastavení samotného systému, nebo v jeho unikátním a specifickém zpracování. Pokud není možné požadované úpravy provést nikým jiným než daným dodavatelem, jedná se o vendor lock-in. Řešením je standardizace systémů či alespoň neprohlubování stávající závislosti.
3. Znalost systému
Zde se jedná o chybu na straně zadavatele, kdy nemá potřebné znalosti o systému, který využívá, popřípadě ho zná pouze malý okruh lidí. Jedině zadavatel totiž kombinuje prvky znalostí procesních, systémových i technických. Řešením je vedení správné dokumentace systému a udržení klíčových zaměstnanců na straně zadavatele.
4. Přístup k datům
Vznikají i skutečně absurdní situace, kdy se zadavatel nemůže dostat ke svým vlastním datům bez spolupráce s dodavatelem, nebo nemá dostatek oprávnění k tomu s vlastními daty nakládat. Jedná se zde i o nakládání s daty po ukončení spolupráce.
5. Institucionální omezení
Sem řadíme důvody vzniklé přímo na vedení a organizaci daného úřadu nebo ministerstva. To může být často neochotné změny provádět. Důvody můžou být subjektivní (neochota, neschopnost úřadu změny provádět), nebo objektivní (finanční, personální či časové náklady).
Ne nadarmo tak vendor lock-in vztah mezi zadavatelem a dodavatelem někdy připomíná mírnou formu Stockholmského syndromu. :-)
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
