Poslanci budou již brzy hlasovat o tom, zda výrazně posílí pravidla proti střetu zájmů členů vlády. Skupina poslanců navrhuje, aby firmy členů vlády byly vyřazeny z tendrů o veřejné zakázky na národní úrovni. Toto ustanovení dodnes chybí v zákoně o zadávání veřejných zakázek, a proto nebyl střet zájmů v zakázkách doposud často vymáhán. Vládní poslanci na hospodářském výboru Sněmovny však nadějný návrh zamítli. Finální slovo sněmovního pléna teprve padne. Nové cesty pro posílení zákona přináší i analýza resortu spravedlnosti.
Zákon o střetu zájmů od roku 2016 říká, že firmy ministrů nemohou vydělávat na veřejných zakázkách, které mohou členové vlády sami ovlivňovat. Jenže zákon byl dosud ignorován a firmy ministrů nebyly vyloučeny z tendrů o veřejné zakázky. Antimonopolní úřad zasahoval pouze tam, kde to explicitně vyžadoval zákon o veřejných zakázkách.
Až letos navrhla skupina poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti), Josefem Coganem (STAN), Alešem Dufkem (KDU-ČSL) a Janem Jakobem (TOP 09) novinku, která má posílit vymáhání zákona v praxi. Zakázkový zákon má nově obsahovat pasáž o vyloučení firem ministrů ze zakázek zadávaných na národní úrovni, na které mají členové vlády přímý vliv.
Návrh, který předložila široká koalice poslanců, překvapivě nenašel podporu na hospodářském výboru sněmovny. V debatě přitom z úst jednoho vládního poslance zaznělo, že jde údajně o návrh šitý na jednoho člověka, čímž byl patrně míněn bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Jde o naprosté nepochopení zákona o střetu zájmů, který skutečně platí univerzálně jako jakýkoliv jiný zákon.
Každý zákon musí platit pro všechny a být vymahatelný v praxi. Zákon o střetu zájmů platí v Česku už od roku 2007, ale jeho reálná vymahatelnost je dlouhodobě nízká. Nejde přitom jen o ministry a veřejné zakázky. Zákon od roku 2016 ukládá, aby všichni veřejní funkcionáři po nástupu do funkce (a poté jednou ročně a při odchodu z funkce) podali úplné majetkové přiznání do takzvaného Centrálního registru oznámení, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Pravidelně podávané majetkové přiznání online má bránit tomu, aby lidé ve veřejných funkcích zázračně “nevysvětlitelně” nezbohatli.
Jenže za nepodání majetkového přiznání hrozí jen malá pokuta. I proto máme v řadách politiků i unikátního “recidivistu”, bývalého senátora Raduana Nwelatiho (ODS, senátní obvod Mladá Boleslav), který nepodal své majetkové přiznání hned 12 x po sobě. (Podrobnosti včetně argumentace senátora Nwelatiho zde.)
Další velkou slabinou zákona je to, že kontrolu střetu zájmů vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v nichž má politik trvalé bydliště. I na nejvyšší politiky včetně premiéra tak dohlíží komunální orgány, které tvoří samosprávu, a je zřejmé, že nemají zkušenosti s aplikací zákona v praxi. Podezření ze střetu zájmů u bývalého premiéra Babiše tak měl řešit malý obecní úřad ve středočeských Černošicích a odvolacím orgánem v tomto řízení byl Středočeský kraj. To je systémově špatně.
Ministerstvo spravedlnosti aktuálně zpracovalo analýzu fungování zákona o střetu zájmů, která ukazuje cestu, jak zákon v budoucnu posílit. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí se 4. června shodla na tom, že je potřebné na základě analýzy zákon dále novelizovat.
Pokud ministr spravedlnosti vyhoví doporučení protikorupční rady vlády a předloží novelu zákona o střetu zájmů vládě, dojde v budoucnu ke zjednodušení administrativy spojené s majetkovými přiznáními (např. by správce registru po veřejných funkcionářích nežádal informace, které stát již má k dispozici, dostupné informace by se pouze automaticky propsaly z jiných databází). Současně by v zákoně přibyl paragraf o zvláštní skutkové podstatě spočívající v opakovaném porušování zákona. Správní orgán by měl v takovém případě povinnost uložit přísnější pokutu, což by mělo motivovat politiky k většímu dodržování pravidel.
Novela by měla reagovat také na to, že sice existuje Centrální registr oznámení, ve kterém jsou shromážděna všechna majetková přiznání, ale registr po nálezu Ústavního soudu z jara 2020 již není veřejně přístupný. Aktuálně je přístupný pouze na žádost. Podle analýzy resortu spravedlnosti přitom neexistují žádné relevantní překážky, které by bránily tomu, aby alespoň majetková přiznání členů vlády a poslanců a senátorů nemohla být veřejně přístupná bez dalších omezení.
Co je Rekonstrukce státu?
Rekonstrukce státu je spolek, který prosazuje zákony pro otevřený, efektivní a hospodárný stát bez korupce. Rekonstrukci státu tvoří právníci, experti na státní správu, ekonomové a všichni, kterým záleží na transparentní a odpovědné politice. Prosadili jsme už 24 zákonů pro férovější stát, který bere občany jako sobě rovné partnery. Podívejte se, na čem aktuálně pracujeme.
Na čem pracujeme?Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
