Vrátí poslanci zaseknuté protikorupční zákony zpátky do hry?

V roce 2003 byla přijata Úmluva spojených národů proti korupci a od té doby je 9. prosinec Mezinárodním dnem boje proti korupci. Zástupci České republiky úmluvu podepsali v New Yorku v roce 2005. „Státy, smluvní strany této Úmluvy, znepokojeny závažností problémů a hrozeb, které korupce představuje pro stabilitu a bezpečnost společnosti tím, že podrývá instituce a hodnoty demokracie, etické hodnoty a spravedlnost a zároveň ohrožuje udržitelný rozvoj a zákonnost (...)“

Jak hrozba korupce znepokojuje naše politiky? Nejspíš jim nepřijde moc závažná. Babišova vláda, která sama sebe často nazývá protikorupční, za tři roky prosadila pouze tři změny, které si vynutil tlak občanské společnosti. Zbytek protikorupčních opatření je stále v nedohlednu.

Vládní zpoždění můžou dohnat poslanci

V roce 2019 byla Česká republika nejhorší ze 42 zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) svolal už na zítřek mimořádnou schůzi, kde by se poslanci měli protikorupčním zákonům věnovat.

„Na zásadní změny už mají současní ministři, poslanci a senátoři málo času, jelikož s koncem volebního období Sněmovny spadnou všechny návrhy pod stůl, a bude nutné začít odznova. Měli by proto napnout síly k dotažení všech protikorupčních zákonů, které již jsou předloženy ve Sněmovně či Senátu,” říká právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Budou soudy rozhodovat předvídatelně?

Poslanci se chystají posunout dál ve 2. čtení novelu zákona o soudech a soudcích, která má zvýšit transparentnost procesu jmenování předsedů a místopředsedů soudů. Poslanci Pirátské strany a hnutí ANO navíc přichystali pozměňovací návrhy, které mají do zákona přidat i povinnost soudů zveřejňovat v anonymizované podobě všechna svá pravomocná rozhodnutí. Rekonstrukce státu se podílela na přípravách Pirátského návrhu.

Soudy v současnosti rozhodují značně nepředvídatelně, což může podlamovat důvěru veřejnosti v jejich působení. Ministerstvo spravedlnosti už rozjíždí pilotní projekt databáze částečně veřejně přístupných rozhodnutí soudů. „Pokud chceme mít jistotu, že databáze nebude poloprázdná, je třeba tuto povinnost uložit soudům zákonem, ne pouze ministerskou instrukcí,” přibližuje analytik Ervín Hausvater z Rekonstrukce státu. Hned dva vážné problémy soudů je tedy možné vyřešit jednou novelou.

Uvidí občané na kroky státní správy i schůzky lobbistů?

Mnoho klíčových protikorupčních pojistek ještě neprošlo ve Sněmovně 1. čtením. Například zákon o lobbování. „Připravovaný zákon o lobbování má veřejnosti konečně odhalit, že nové zákony, strategie či kroky vlády a ministerstev jsou především výsledkem soupeření různých zájmů. Má přinést přehled o tom, kdo politiky lobbuje a celý tajemný proces rozhodování o našich životech trochu nasvítit,” uvádí analytik a lobbista Jakub Černý z Rekonstrukce státu.

Podobně je na tom i novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Návrh ministerstva vnitra měl omezit zneužívání práva na informace nebo přesně definovat, které instituce musí občanům informace poskytnout. Ministerstvo to však s ochranou úřadů před šikanózními žádostmi přehnalo tak, že zbytečně omezuje přístup občanů k informacím z veřejné správy.

„Pokud politici současný návrh, který je ve stávající podobě z hlediska práva na informace naprosto nepřijatelný, opraví a doplní, bude konečně jasné, od koho mohou občané informace požadovat. Odpadnou tak táhlé soudní spory, jestli ten či onen subjekt má ze zákona povinnost informace poskytovat,” vysvětluje Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu, který je spolu s garantem Rekonstrukce státu, Oldřichem Kužílkem, členem pracovní skupiny, jež připravila komplexní pozměňovací návrh na vylepšení novely.

Majetková přiznání politiků - věc neveřejná

Poslanci navíc chtějí zítra upravit i zákon o střetu zájmů. Musí reagovat na nález Ústavního soudu z března 2020, který omezil přístup veřejnosti do databáze majetkových přiznání všech politiků. V budoucnu budou moci občané nahlížet do tzv. Centrálního registru oznámení pouze na základě žádosti.

Rekonstrukce státu dlouhodobě vystupuje proti omezení přístupu do databáze majetkových přiznání. Databáze je rozsáhlá a nutně proto potřebuje kontrolu ze strany veřejnosti. Ústavní soud bohužel dal této kontrole do cesty překážku. Pevně věříme, že politici v budoucnu ještě tuto část zákona upraví.

Etický kodex poslance? A co raději hlubší systémové změny?

Mezi protikorupční priority v oblasti legislativy zařadil předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) už v září novelu pro transparentnější soudy, nový zákon o lobbování a etický kodex poslanců. Rekonstrukce státu však připomíná, že by politici měli popohnat hlavně opatření s velkým dopadem na celou státní správu. Systémové změny potřebuje česká justice (např. novela zákona o státním zastupitelství), veřejné zakázky, novela exekučního řádu a další oblasti, v nichž se rozhoduje o stamiliardách. V nedohlednu je i návrh zákona na ochranu oznamovatelů korupce. Pevně  věříme, že poslanci zařadí i tyto zákony mezi své priority pro příští týdny a měsíce.