Zmizí zadní vrátka v evidenci skutečných majitelů? Vládní návrh mohou opravit poslanci

Z návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů může zmizet sporný paragraf o určení koncového majitele firmy vložené do svěřenského fondu. Poslanci Ústavně právního výboru minulý týden podpořili potřebné pozměňovací návrhy. „Vládní návrh z dílny Ministerstva spravedlnosti chce zavést pro korporace ve svěřenských fondech speciální režim, ačkoliv pro to neexistuje opora v evropské směrnici,” říká právník Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu. 

Kontroverzní ustanovení § 5 odst. 4 může přitom být zneužito k tomu, aby premiér Andrej Babiš v budoucnu nemusel být v evidenci uveden jako jeden ze skutečných majitelů holdingu Agrofert, přestože podle stanov svěřenského fondu může na holding stále uplatňovat svůj vliv. Sporné ustanovení by mělo právní důsledky i pro otázku premiérova střetu zájmů a možností holdingu Agrofert čerpat národní i evropské dotace.

V této souvislosti je vhodné připomenout slovenskou úpravu - na základě verifikačního dokumentu z 30. června 2017, který je zveřejněn v Registri partnerov verejného sektora, je Andrej Babiš konečným uživatelem výhod společnosti Agrofert, a.s. Podle britského rejstříku je zase osobou s rozhodujícím vlivem na tuto společnost.

Proč v návrhu zákona stále zůstává „nadbytečné“ ustanovení?

Sporné ustanovení vládního návrhu je vzhledem k požadavkům V. evropské směrnice proti praní špinavých peněz zcela nadbytečné, naopak jde proti jejím hlavním požadavkům. Právní klička by umožnila, aby kdokoliv další obešel povinnosti vyplývající ze zákona právě vložením své firmy do svěřenského fondu.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) coby předkladatelka návrhu již dříve sama přiznala, že je tato část návrhu zákona nadbytečná a slouží pouze ke “zpřesnění výkladu zákona”. Obdobně ji hodnotí i právní analýzy samotného Úřadu vlády. Analýza Parlamentního institutu z června 2020 uvádí, že se v zahraničních úpravách nepodařilo nalézt žádné zvláštní pravidlo tohoto druhu. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zase kličku na svém Twitteru označil za nepotřebnou.

Bez funkční evidence skutečných majitelů přitom nemůže fungovat ani boj s praním špinavých peněz, a veřejné peníze tak stále budou moci jít i firmám s anonymními vlastníky, jak vysvětluje Lukáš Kraus v novém podcastu Dobrá správa od Rekonstrukce státu.

Poslanci opozice už se chopili oprav zákona

Opoziční poslanci již předložili dva návrhy, jak sporné ustanovení ze zákona odstranit. Jdou na to však jinou cestou. Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) a Jan Čižinský (KDU-ČSL) přichystali ve spolupráci s Rekonstrukcí státu návrh, který chce celý paragraf z návrhu zákona vyjmout kvůli jeho nadbytečnosti (PN č. 6263).

Skupina poslanců hnutí STAN, KDU-ČSL a Pirátů v čele s Vítem Rakušanem (STAN) potom navrhuje kontroverzní paragraf nahradit přesně opačným pravidlem. (PN č. 5693) „Díky návrhu poslanců Rakušana, Farského, Bartoše, Navrkala a Jurečky bude u určování skutečných majitelů korporace ve svěřenském fondu dáno najisto, že jimi jsou osoby na svěřenském fondu zainteresované, tj. zakladatel, beneficient(i), správce a členové rady protektorů,” vysvětluje právník Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.

Jak to celé dopadne?

Ústavně-právní výbor Sněmovny přitom i díky hlasům poslanců za ČSSD a KSČM podpořil oba dva návrhy. Finální slovo však budou mít poslanci na plénu Sněmovny, kteří by se k návrhu zákona měli dostat již tento pátek. Podpořit přitom mohou jen jednu z oprav zákona, protože se vzájemně vylučují.

Pojďme společně napsat poslancům všech stran, ať zadní vrátka v návrhu zákona zabouchnou. A to co nejdříve! Zákon měl být na světě už letos v lednu, a stále nevíme, v jaké podobě bude platit.