Zveřejňováním rozsudků k transparentní justici. Návrh mají na stole senátoři

Pokud Okresní soud Brno-venkov dostane na stůl velmi podobný případ, jako nedávno řešil Městský soud v Brně, jejich rozhodnutí by se neměla příliš lišit. Obdobné rozhodování v obdobných případech soudům ukládá i občanský zákoník. Rozhodování soudů by mělo být předvídatelné, čímž se stane i srozumitelnějším a důvěryhodnějším v očích občanů. Pokud však rozhodnutí nejsou jednoduše přístupná, soudce z jednoho okresu nemusí mít ani tušení, jak rozhodla kolegyně o patro výš ve stejné budově. Rozhodování se pak sjednocuje jen obtížně.

Kvalitnější a otevřenější soudnictví díky rozsudkům na internetu

„Zveřejňování rozhodnutí přispěje ke zlepšení práce soudů tím, že k soudci samotnému se dostanou informace o tom, jak stejnou situaci, či situaci velmi podobnou, právně hodnotí jeho kolegové z jiných soudů, což může být podnět k zamyšlení nad vlastní výkladem práva,” vysvětluje potřebu zveřejňování soudních rozhodnutí Eliška Wagnerová, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu, který rozhodnutí publikuje už od roku 2000, a místopředsedkyně Ústavního soudu v letech 2002 až 2012.

Rozsudky dostupné na internetu mají velký význam i pro veřejnost. Plošné zveřejňování posílí transparentnost justice a občanům umožní fungování soudů lépe porozumět. Pokud budete například uvažovat nad tím, zda podat či nepodat žalobu, bude možné si dohledat rozhodnutí soudu v podobném případu a informovaně se tak rozhodnout, zda má smysl se na soud vůbec obracet. „Umožní to kontrolu veřejností a přiměje soudce k pečlivějšímu formulování rozsudků nebo usnesení, Bude to užitečné pro studenty a čekatele,“ doplňuje bývalý předseda vlády Petr Pithart.

Přínosy pro společnost zdůrazňuje i Eliška Wagnerová: „Důvěra veřejnosti ve výkon veřejné moci obecně je mimo jiné budována i její otevřeností. To platí i pro soudy. Zveřejňování soudních rozhodnutí představuje otevření justice veřejnosti. Ta tak má možnost srovnávat rozhodnutí jednotlivých soudců různých soudů a posuzovat, jak je to které rozhodnutí přínosné pro život,” dodává.

Povinné zveřejňování teď můžou zajistit senátoři

České okresní, krajské a vrchní soudy mají povinnost vkládat rozhodnutí do centrální databáze už od roku 2003. Od roku 2011 má mít k alespoň „významným” rozhodnutím přístup i veřejnost. Povinnost ale od začátku ukládá jen ministerská instrukce a soudy dosud zveřejňovaly rozsudky jen zřídka nebo vůbec. Krokem vpřed bylo koncem loňského roku spuštění nové databáze, automatického anonymizéru a aktualizace ministerské instrukce. Pokud se však povinnost zveřejňovat všechny rozsudky nestane součástí zákona, nemáme žádnou jistotu, že se veřejná databáze postupně naplní.

Rekonstrukce státu už pomohla prosadit zákonnou úpravu publikace ve Sněmovně. Návrh je součástí novely zákona o soudech a soudcích, o kterém již zítra bude rozhodovat Senát. Ústavně právní výbor horní komory doporučil zákon vrátit Sněmovně s dílčími změnami týkajících se výběru soudců a odměn přísedících. Povinné zveřejňování rozhodnutí by mělo v návrhu zůstat.

Pokud Parlament zveřejňování rozhodnutí schválí, bude třeba dohlédnout i na jeho překlopení do praxe. Většinu detailů totiž zákon nechává na vyhlášce, a to včetně typů zveřejňovaných rozhodnutí, jejich podoby, výjimek i harmonogramu. Je proto důležité, aby vyhláška obsahovala jasný plán rozjezdu zveřejňování a rozsudky byly dostupné v otevřeném formátu umožňujícím strojové zpracování a analýzu. Povinnost zveřejňovat má vstoupit v účinnost od července příštího roku.