Rekonstrukce státu se dlouhodobě snaží o moderní a efektivní státní správu. Prosazujeme systémové pojistky proti korupci, transparentnost, svobodu slova a nezávislá média. Kolik toho ale můžeme ovlivnit? Kupodivu dost a dokonce rychle. Pokud budou politici skutečně chtít, mohou již během příštích měsíců schválit několik klíčových opatření pro modernější a korupci odolnější stát.
O která opatření se konkrétně jedná?
Kdy: Návrh ministerstva vnitra míří do 3. čtení ve Sněmovně. Poslanci by se mohli materiálem zabývat na jedné z příštích schůzí, Senátem by pak mohla projít už v dubnu.
Proč: Úřad, který dohlíží nad férovým průběhem voleb, by se měl stát efektivnějším, nezávislejším a odolnějším vůči politickým tlakům. Jde však o víc; reforma částečně zahrnuje i problematiku střetu zájmů.
Kdy: Zákon, který měl být schválen již v roce 2021, konečně prochází legislativním procesem. Čeká jej druhé a třetí čtení ve Sněmovně a schválen by mohl být v průběhu května až července.
Proč: Rozhodnutí oznámit korupční jednání na pracovišti bývá těžké. Mnozí lidé se bojí pomsty či postihů, např. v podobě ztráty zaměstnání. Přesto se na mnoho velkých korupčních kauz přišlo jen a právě díky odvaze těch, kteří se rozhodli promluvit.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložil klíčovou protikorupční normu pozdě a v podobě, která odrazuje oznamovatele požadavkem na podpis a datum narození. Navíc by bylo možné oznamovat pouze trestné činy, nikoliv přestupky. To se zřejmě změní, nicméně anonymita v návrhu není.
Cílem Rekonstrukce státu tak nadále zůstává přidat do zákona i možnost podávat nepodepsaná oznámení a poskytnout ochranu jejich autorům.
Kdy: Návrh novely zákona leží na ministerstvu spravedlnosti, které vypořádává připomínky. V průběhu dubna či května by ji měla projednat vláda, pak ji čeká legislativní kolečko v parlamentu.
Proč: Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nepotěšil protikorupční experty ani svou další předlohou - návrhem zákona, který by místo větší nezávislosti žalobců přinesl naopak jejich větší podřízení vládě. Návrh počítá s tím, že vláda bude moci i v budoucnu kdykoliv odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu. Blažek až po veřejné kritice v médiích přislíbil, že do návrhu doplní důvody pro odvolání.
Kdy: Včera bylo pozdě. Po zákonu, který se nejvíce dotkne práce našich lobbistů, voláme již dlouho. Nyní se zdá, že před prázdninami by mohl doputovat do Sněmovny. Návrh legislativy prochází meziresortním připomínkovým řízením. Až skončí, uvidíme, jak bude vypadat.
Proč: Lobbing není korupce. Korupce je nelegální způsob, jak dosáhnout svého cíle, např. pomocí úplatku. V médiích se slovo „lobbista“ přesto často nesprávně používá ve smyslu „kmotr“ a slovo „lobbing“ ve smyslu „korupce“.
Tak by to být vnímáno nemělo. Skrze regulaci lobbingu se budou občané moci ujistit, že tvorba politiky probíhá otevřeně a že jsou při ní vyslyšeny různorodé zájmy. Lobbing se tak stane transparentním.
Kdy: Nevíme. Rekonstrukce státu připravila hlavní rysy reformy již v minulém volebním období. Vláda Petra Fialy má v rukou návrh zákona a měla by co nejdříve dokončit alespoň vstupní analýzu problému a návrhy řešení.
Proč: Dohled nad veřejnými zakázkami v Česku potřebuje velkou reformu. Důvěra veřejnosti v ÚOHS dnes stojí a padá s jeho předsedou. Ten drží v rukou všechny klíčové pravomoci úřadu. Přitom koncentrace moci v rukou jednoho člověka jde proti principu kolektivního rozhodování, jež je v EU standardem. Kolektivní rozhodování by pomohlo předcházet možné korupci - ovlivnit 15 lidí je zkrátka složitější, než ovlivnit jednoho člověka. Úřad také potřebuje další změny pro efektivnější fungování.
Kdy: Velká novela služebního zákona se nejdříve dostane do meziresortního připomínkového řízení v květnu, nejspíš však až po prázdninách.
Proč: Vláda Petra Fialy připravila v loňském roce novelu služebního zákona. Ta však nebyla příliš ambiciózní a nepřinesla potřebnou velkou reformu státní správy - tedy politickou neutralitu, větší flexibilitu a efektivitu. Velká novela by toto vše měla řešit a zásadně proměnit a zefektivnit státní správu.
Z pohledu Rekonstrukce státu je třeba, aby ve "velké" novele služebního zákona byly posíleny pojistky politické neutrality státní služby. O problematice jednáme se zástupci vládních stran. Dokud návrh neprojde připomínkovým řízením, lze o jeho přesném obsahu pouze spekulovat. Zásadní pro nás zůstává, aby předpis chránil veřejný zájem a posunul fungování státní správy do 21. století.
Kdy: Návrh možného legislativního řešení by mělo ministerstvo spravedlnosti připravit do 30. června 2023.
Proč: Ve světle aktuální bezpečnostní situace v Evropě je nutné zvyšovat odolnost Česka proti vlivům cizích mocností. Jedním z klíčových kroků je zamezení praní špinavých peněz. Podle zahraničních analýz je Česko jednou z nejatraktivnějších zemí, kde se dají příjmy z trestné činnosti legalizovat.
K tomu by měla sloužit legislativní změna, která umožní obrátit důkazní břemeno o původu peněz u podezřelých transakcí. Tím se vyřeší problém s tzv. průtokovými účty a zásadně tak omezí praní špinavých peněz v ČR. Rekonstrukce státu považuje toto opatření za jednu z nejvyšších priorit a apeluje na politiky, aby tento problém začali řešit co nejdříve.
Kdy: Krůček ke schválení v parlamentu chybí tzv. malé novele zákona o České televizi a Českém rozhlasu. V delším horizontu jsou potřeba další změny mediální legislativy.
Proč: Novely zákonů o ČT a ČRo mají zajistit větší nezávislost mediálních rad na politicích. Systémově je správně, že bude do voleb mediálních radních nově zapojen i Senát a že nebude možné odvolat mediální radu jako celek. Nicméně Rekonstrukce státu má k novele z pera ministerstva kultury již od začátku dílčí výhrady. Jaké?
Novela promeškala šanci vyjasnit některé z částí zákonů, které se ukázaly být v praxi problematickými - například formulaci nezávislosti radních na politických zájmech, odpovědnost nominujících organizací, počty členů rady potřebné ke schvalování usnesení a další. Česká mediální legislativa potřebuje hlubší změny, které by mohla přinést budoucí komplexní novela.
Kdy: Již nyní platí dvě nová nařízení EU, tzv. Akt o digitálních službách a Akt o digitálních trzích. Plná platnost se projeví v únoru 2024.
Proč: Evropská komise přijala dvě přelomová nařízení, která mění pravidla na evropském internetu. Sociální sítě tak už nebudou moci ignorovat svá vlastní pravidla a uživatele, kteří nesouhlasí s moderačními zásahy. EU chce také vrátit uživatelům větší moc nad svým jednáním v online prostoru a chránit svobodu slova i v online prostředí.
Rekonstrukce státu se v rámci projektu svobodaslova.online stala lídrem v informační kampani o implementaci a dopadu těchto nařízení. Připravili jsme mimo jiné úspěšnou mezinárodní informační kampaň a oceňovanou praktickou příručku pro odbornou i širší veřejnost. Zároveň jsme uspořádali dva kulaté stoly s mezinárodními experty i českými úřady. Problematiku dále zevrubně sledujeme. Zásadní bude implementace nařízení do českého práva. Evropská pravidla totiž bude muset z části vymáhat český úřad, který na to potřebuje rozpočet a experty. To nyní prosazujeme.
Kdy: ???
Proč: K hledání politické a odborné shody na případných úpravách vládních zákonů by se hodila širší skupina zástupců všech parlamentních stran, relevantních ministerstev i neziskových organizací.
V minulém volebním období obdobná skupina vznikla a ukázala se být užitečným a osvědčeným nástrojem, jak diskutovat návrhy zákonů z protikorupční agendy a hledat případné kompromisy.
Není to tak dávno, co jsme znovu zažili, co znamenají obstrukce. Vláda dostatečně nemluví s opozicí, jednání sněmovny je zablokované, a mnoho užitečných zákonů čeká ve frontě. Rekonstrukce státu urguje vznik této neformální pracovní skupiny na každém našem jednání s politiky.
Pokud by taková skupina vznikla, jistě přispěje ke zlepšení jednání napříč vládními i opozičními politiky a samozřejmě také expertními nevládními organizacemi.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
