Vláda Petra Fialy (ODS) má za sebou rok a půl vládnutí. Pětikoalice však nenaplnila velká očekávání: boj s korupcí vázne, ministr spravedlnosti vykosťuje protikorupční zákony a postupuje kontroverzním způsobem vůči justici. Přesto se vládní koalici řada věcí povedla - start digitalizace, posílení dohledu nad férovostí voleb nebo nezávislosti médií veřejné služby. Rekonstrukce státu přináší vysvědčení vládní pětikoalice formou slovního hodnocení.
Jak si vede vláda Petra Fialy (ODS) v boji proti korupci? Plní své sliby z programového prohlášení? Zatím jsme viděli slabé návrhy zákonů proti korupci, reformu antimonopolního úřadu v nedohlednu a střet ministra spravedlnosti se státními zástupci. Na druhé straně také posílení dohledu nad férovostí voleb, posílení nezávislosti médií veřejné služby a start digitalizace. Velmi nevyrovnaný výkon - řekli bychom. To vše s vědomím, že kabinet musí řešit rekordní deficit rozpočtu i válku na Ukrajině. Pojďme se na kroky vlády podívat podrobněji.
V programovém prohlášení se vláda podrobně věnovala ochraně oznamovatelů korupce. Přesto s přijetím zákona dlouho otálela a nakonec odklepla slabý návrh, který jen formálně naplnil požadavky Bruselu. Neobsahoval ochranu pro autory anonymních oznámení, ani ochranu přestupků. Zákon prošel drobnými vylepšeními ve Sněmovně i v Senátu, a už jej podepsal i prezident. Rekonstrukce státu lobbovala za posílení zákona v průběhu celého legislativního procesu. A ač se nepodařilo rozšířit ochranu anonymních oznámení, jde stále o pozitivní změnu.
Další z vládních cílů bylo posílení nezávislosti státních zástupců na vládě. Ministerstvo spravedlnosti opět předložilo značně problematický návrh. První verze byla dokonce v rozporu s programovým prohlášením vlády. Novelu se však podařilo vylepšit díky našim připomínkám na protikorupční Radě vlády, a kabinet tak schválil poměrně kvalitní návrh, který jde dál do legislativního kolečka. Novela nyní obsahuje lepší pojistky proti zásahům politiků, než byly v původním návrhu ministerstva spravedlnosti.
Zlepšila se situace v odhalování skutečných majitelů firem. Příslušná novela je již účinná. Vláda by však i nadále měla pracovat na posílení kvality údajů v evidenci, nakonec se k tomu zavázala ve svém Akčním plánu. V rámci novelizace zákona o střetu zájmů se pak kabinetu podařilo prosadit opětovný přístup občanů k majetkovým přiznáním politiků, byť na žádost.
Vládní poslanci (konkrétně Piráti) dále předložili zpřísnění zákona o střetu zájmů, které po značných obstrukcích opozičního ANO následně schválila sněmovna.
Důležitá novela informačního zákona prošla, ačkoliv ji vláda ve svém programu ani neměla. Novela je výsledkem mnoha kompromisů, ale podařilo se alespoň něco; státní firmy, včetně ČEZu, musí poskytovat nově více informací např. o odměnách vysokých úředníků a manažerů. Zároveň usnadňuje povinným subjektům vyřizování žádostí včetně ochrany před zneužitím zákona ze strany kverulantů.
Jako „zklamání” nedávno vyhodnotila české pokusy o boj s korupcí skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO). Celkově se totiž Česku podařilo přijmout jen 3 ze 14 doporučení, jak předcházet korupci mezi zákonodárci, soudci a státními zástupci.
Vláda se konečně také začala zabývat dlouhodobě odkládaným zákonem o lobbování. Již v minulém volebním období Rekonstrukce státu pomáhala dojednat kompromisní znění. To se však do voleb nepodařilo ve Sněmovně schválit. Ministerstvo spravedlnosti nyní předložilo nový návrh zákona. Ten však obsahuje tolik výjimek, že by byl zbytečný. Nezahrnuje totiž klíčové lobbisty - profesní komory, svazy, církve, kraje a další, ani prezidenta a klíčové spojky politiků - asistenty poslanců a senátorů.
Protikorupční rada vlády na náš popud doporučila neudělovat výjimky pro osoby, na něž by se měl zákon vztahovat. Finální návrh zákona ještě čeká na stanovisko vlády, na hodnocení je tedy zatím brzy.
Ministerstvo vnitra předložilo návrh dohledu nad financováním stran a volebních kampaní, který ve vládním programu chyběl. Rekonstrukce státu se před sedmi lety zasadila o vznik dohledového úřadu a nyní jsme se podíleli na návrhu, jak zlepšit jeho efektivitu a pojistit jeho nezávislost. V polovině června schválila novelu Poslanecká sněmovna.
Vlajkovou lodí v oblasti veřejných zakázek měla být podle programového prohlášení pětikoalice reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Na předložení reformy však stále čekáme, její dokončení a schválení do konce volebního období se stává každým dnem obtížnější.
Podobným (zatím) nesplněným slibem zůstávají rozklikávací rozpočty ministerstev až na úroveň faktur. I zde vláda slibuje, že se podaří slib splnit do konce vládního období.
Přispěli jsme k prosazení novely zakázkového zákona. Novela povede k částečnému odstranění bariér veřejného zadávání a k efektivnějšímu využívání kapacit státu zejména v oblasti ICT. Zároveň jsme přispěli k zastavení hrozby nesystémového zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu.
Vláda se zavázala převést státní správu do podoby moderní a efektivně fungující organizace. Z velmi ambiciózního a komplexního cíle došlo zatím pouze k malé reformě služebního zákona. Práce na “velké” novele však pokračují. Na přípravě Rekonstrukce státu spolupracuje a ministerstvo vnitra vnímá novelu jako jednu z priorit. Návrh by vláda mohla schválit do konce roku.
Velký důraz kladla vláda v programovém prohlášení napříč resorty na digitální transformaci. Vláda také slíbila dále rozšiřovat možnosti Portálu občana. Díky iniciativě ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) vznikla začátkem roku 2023 Digitální a informační agentura. Česko se tak možná skutečně dočká rozjezdu digitální transformace ještě v tomto volebním období.
Dostat veřejnoprávní média z přílišného politického vlivu sněmovní většiny si dala vláda za cíl již “během roku 2022”. To se nakonec nestalo i kvůli obstrukcím opozice při projednávání ve Sněmovně. Novela zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu tak nakonec prošla legislativním procesem až letos začátkem léta. Mediální radní získali větší nezávislost na poslancích; nově je budou volit i senátoři a Parlament nebude moci odvolat celou radu najednou.
Přijetím výše zmíněné novely však práce na větší nezávislosti médií nekončí. Stále chybí udržitelný model financování médií veřejné služby a v mnoha dalších oblastech je česká mediální legislativa zastaralá. Rekonstrukce státu se proto angažuje jako koordinátor projektu Nezavisla.media.
Vede si vláda Petra Fialy v naplňování svých programových cílů úspěšně? Záleží na úhlu pohledu. Někde, jako v případě reformy antimonopolního úřadu, zatím nekoná. Jinde sice koná, ale prostřednictvím ministerstva spravedlnosti přináší jen slabé návrhy protikorupčních norem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) byl navíc kritizován za postup vůči státním zástupcům, který byl podle expertů ústavně nežádoucí.
Na druhé straně se kabinetu Petra Fialy podařilo posílit nezávislost dohledového úřadu (tady však jde chvála za ministerstvem vnitra), rozjet digitální transformaci Česka a posílit nezávislost mediálních rad ČT a ČRo.
Následující měsíce budou rozhodující pro celkový úspěch nebo neúspěch vlády Petra Fialy. Co vláda nestihne předložit do konce roku, bude velmi obtížné dotáhnout do konce volebního období. Kabinet se tak musí rozhodnout, zda chce mít v oblasti modernizace státu a boje proti korupci na konci volebního období čistý štít, nebo zda se spokojí s dosavadním polovičatým výkonem.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
